Materiály nejde jednoznačně zaškatulkovat do přihrádek tuhý a měkký. Stejně jako na materiálu záleží na profilování trubek, jejich průměru a zeslabování. Proto i třeba karbonový rám, od něhož je obecně očekáván komfort, může být tvrdší než ten hliníkový (viz například naše zkušenost s celokarbonem Fondriest či teď mnohem čerstvější v březnovém Velu a testu silniček – model Scottu). To je i odpověď na to, který výrobce nabízí nejtužší slitinu hliníku. Obecně ale k nejtvrdším patří hliník (co se komfortu týká) – pokud bychom tedy odpověď hodně zobecnili (ač nepříliš rádi, protože to objektivně nelze), pak se zhruba lze řídit tím, že čím větší podíl karbonu na rámu, tím větší šance, že budete sedlat sice pohodlný, ale také při záběru měkčí rám. Opakujeme – není to obecná realita, je to větší šance či riziko. K ráfkům – nejtužší je vysoký hliníkový ráfek, který má zároveň dobrou aerodynamiku a setrvačnost. Ta ale znamená současně pomalejší reakce na akceleraci nebo lehkost projevu v kopcích. Karbon se používá hlavně pro možnost zachování aerodynamiky při současném snížení obvodové hmotnosti, a tedy menším ztrátám při jízdě do kopců a podobně. (rh, ep)
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT