Na následujících řádcích najdete shrnutí zkušeností a zážitků z uplynulých šesti měsíců používání a užívání. Počet najetých kilometrů je přibližně 1500, a to převážně v nelehkých podmínkách: zima, sníh, bláto – od prosince do května.
Kolo jako celek působí velmi svěže. Bílý základ s lehkou modrou a červenou je přesně to, co Helion, bůh slunce, potřebuje. Geometrie po výměně představce za delší více vyhovující mému cross coutry pojetí je prostě dobrá. Kolo jede tam, kam se pošle. V rychlých sjezdech úměrně klidné a přitom dostatečně točivé. Délka odpovídající XC pojetí.
Pokud se otevřou tlumicí systémy, plujete na kole jak na peřince. Etalon komfortu. Ve stoupáních po kořenech za udržení otáček se vám stavba postará o skvělou přilnavost na všech nerovnostech. Ve sjezdu se dá jet hlava nehlava a nestarat se, co se pod koly děje. Pokud ale chcete trochu víc zabrat a nastoupit si, tak zadní stavba pohltí spoustu vynaložené energie. Nechtějte na rovině stačit kolegům na hardtailu. K neprospěchu věci přidá i to, že při plném zdvihu šlapací střed mění svoji polohu vůči sedlu, a to o 18 mm ve vodorovném směru a cca o 4 mm ve svislém. Prostě to trochu tahá za nohy, jakmile se tlumič zhoupne. To jsou fakta, jež většina jezdců ladících svůj posed prostě neakceptuje. Dá se to částečně omezit použitím ovládací páčky zamykání, ve které se sbíhají lanka od obou tlumicích jednotek. Nevyváženost vidlice a zadní stavby ale vede k tomu, že jsem musel povolit lanko k vidlici tak, že na první CTD krok se nic u vidlice nezmění. A v poloze zavřeno se tlumič zavře a vidlice se dostane na polohu Trail. Naladil jsem to tak, protože aktivnost zadní stavby si vyžaduje poměrně časté přivírání až zavření. Hmotnost kola je trochu nad průměrem typu a cenové kategorie. Na vině je spojovací prvek mezi rámem, tlumičem a zadní stavbou.
Kola, pokud by se mi nerozpadal opakovaně zadní náboj, jsou bez připomínek. Točí se, jsou tuhá. Za celou dobu jsem nemusel centrovat. Pláště Continental X-King drží i v těžkých sjezdech a přitom obstojně jedou. Za celou dobu jedenkrát defekt kvůli trnu. Řazení a brzdění od Japonců, tedy ze Shimana, také obstálo bez připomínek, prostě šlape. Jen převodníky s „chrupem“ 38 a 26 zubů jsou vhodnější ke kolům 29“. Na stroje s 27,5“ obručemi by bylo logičtější dát 40 a 28 zubů. Sedlo nepřekáží, ale ani nejde o žádný zázrak. Prostě dobré.
Vedení bovdenů a lanek je kapitola sama pro sebe. Pokud se podívám na pavoučí síť bovdenů před řídítky a pokračuji po nich po rámu, vybaví se mi obrázek z dětských časopisů, kde postavička stojí před bludištěm a má najít správnou cestu do správného domečku. Vidím všudypřítomné vodicí trubičky, oblouky, hrůza mě jímá při představě výměny. Tento labyrint by byl navíc spolu s tlumičem zcela obalen bahnem, pokud bych do zadní stavby před tlumič nevyrobil blatník. Na vyšších karbonových modelech blatníček výrobce dodává, nevím, proč si ho hliníkový rám nezaslouží.
Nevím, jak si budou počítat mechanici v servisech rozborku systému okolo „šlapáku“, ale málo to asi nebude, i když asi míň než za předchozí I-Drive. Mě jako mechanika složitost systému nepřesvědčila, kdybych si měl pořizovat kolo, volil bych raději nějaké jednodušší.
Ondřej Semerád
Foto: David Stella a archiv autora
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT