Areál závodů Kola pro život postupem let prodělal a prodělává obrovský vývoj. Jednoznačně jsem přesvědčen, že máme být na co hrdí, i když míváme sklon brát všechny vymoženosti, které organizátoři za ty roky postupně nasadili, jako samozřejmost. Dnes je to už jakési město ve městě, soběstačný organismus, kde všechno má své místo. Naštěstí nikdo z těch, kdo seriál připravují, neusnul na vavřínech a každý rok se dočkáme nějakého překvapení, většinou příjemného.
Když jsem se před několika málo týdny vrátil z afrického etapového závodu Cape Epic, který by mohl být v řadě věcí vzorem všem světovým závodům a vzal do ruky katalog závodů KPŽ na rok 2014, musel jsem se začít smát. Zdálo se mi zábavné, že jedna z vymožeností, kterou si v Africe všichni závodníci pochvalovali, byla připravena i pro náš seriál. Jedná se o možnost využít servisu společnosti Whirlpool a odvézt si domů již čisté cyklistické oblečení. Neváhal jsem a na závody přivezl ukázat lidem od praček pytlík-síťku se svým startovním číslem, kterou každý závodních v Africe vyfasoval ještě před závody, aby byli inspirováni, jak věc vylepšit. Osobně jsem přesvědčen, že nápad je to skvělý a zejména osamělí bikeři, pro které je praní po závodech „vopruz“, takový servis ocení. Služba je ovšem v plenkách, kapacita zatím malá, takže na mnohé se nedostalo. Když jsem ale s lidmi od Whirlpoolu mluvil, měl jsem dojem, že chtějí jít dál a už po prvním zastavení vědí, co udělat jinak. Tak jim držme palce.
Závod samotný nepřinesl asi žádné převratné novinky, což je nakonec dobře. Zaváděcí čtyřkolka vyrazila pomalu, tj. čtyřicítkou a první stoupání z Řevnic bylo jako obvykle delší, než by si člověk přál. Na trati jsme mohli zaznamenat opět o trochu víc asfaltu, že by nějaký rozvojový program EU? Poklidný průběh narušila až v samém závěru cynická inovace stavitelů trati, kteří patrně v nějakém záchvatu vylepšování za každou cenu, poslali startovní pole do prudkého rozbahněného úvozu, aby hned po jeho zdolání následoval oslizlý sjezd, končící v podstatě na stejném místě, odkud se bikeři začali brodit před deseti minutami. Tolik sprostých slov jsem za celých předchozích 140 minut závodu neslyšel, a že asi nestřílím úplně mimo, svědčí i ten fakt, že experiment odsoudili i borci okupující stupně vítězů v absolutním pořadí. Za všechny bych se proto přimlouval, abychom příští rok zase jeli na trati, která je kompletně designovaná pro cyklisty. Ona je totiž moc hezká a je škoda si kazit dojem kvůli pár stovkám metrů.
Nakonec i stupně vítězů v prestižní kategorii Elite obsadili ti, které většina z nás tak nějak tipovala. Sice to na začátku vypadalo na překvapení, když od startovní čáry vypálil domácí Jirka Hudeček jako k ohni a na sedmnáctém kilometru měl více než minutový náskok, ale pak ho postihly technické problémy a čelo začala okupovat pětičlenná skupina hlavních favoritů. Po polovině trati se oddělila trojice ve složení Matouš Ulman, Pavel Boudný a Kristián Hynek. Nikdo z nich se už nedokázal odpoutat a vytvořit si nějaký rozhodující náskok, takže se rozhodovalo ve spurtu. Početní převahu dokázali kluci ze Spořitelny zužitkovat a odsoudili Kristiána ke třetímu místu. Nicméně i v dalších kategoriích probíhaly těsné souboje; všichni docela dlouho čekali na začátek sezony, o to nedočkavěji, že počasí letošní zimy i jara by umožnilo závodit mnohem dříve, takže motivace pořádně si zazávodit byla veliká.
Teď se ale máme na co těšit. Už za čtrnáct dní se celý cirkus přesune na známou trať do Mladé Boleslavi, kde proběhne nepochybně letecký den, protože jestli bychom měli srovnávat trati v Boleslavi a na Brdech, pak jedinou podobností je fakt, že oba závody patří do seriálu Kolo pro život.
Tomáš Přibyl
Kompletní výsledky najdete na www.kolopro.cz
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT