Slapsko

Na níže popsaný okruh lze samozřejmě nastoupit prakticky kdekoliv, což bude hlavně zajímat ty, kteří preferují ubytování mimo ruch velkoměsta. Z jakéhokoli místa na trase to do Prahy není daleko, takže není problém spojit vyjížďku s podvečerní procházkou jejími ulicemi.

My jsme si pro start malé městečko Štěchovice nacházející se jižním směrem zhruba 25 kilometrů od centra metropole. Odtud začínáme pozvolna na zahřátí podél meandrující říčky Kocáby, což představuje sledování nejprve žluté a dále pak zelené turistické značky. Cestu nám prakticky až do Nového Knína, kde po dobré polévce na náměstí značku opouštíme a naslepo se vydáváme po neznačené cestě vedoucí nad město, zpříjemňuje několik brodů (tedy jak komu a také za jakého počasí). Cesta podle mapy vede severovýchodním směrem přes vrchol Chvojná a dále na Krámy až do Nových Dvorů. Odtud musíme kousek po asfaltu, ale jen ke křížení s hlavní silnicí, poté už pokračujeme polem k lesu.

Při sjezdu po zelené značce do Čími se v rychlém sledu několikrát prostřídá les s loukou, to celé doplněné o krásné výhledy do okolí. Ještě než v Čími změníme barvu značku za červenou, využíváme pohostinnost nové místní restaurace k obědu. Doporučuji to ale s jídlem moc nepřehánět, hned za hostincem totiž cesta uhýbá loukou vzhůru až na Ostrý vrch. Naštěstí jeho označení ne tak zcela koresponduje se sklonem, nicméně kopec je to výživný. Po přehoupnutí přes vrchol následuje nejkrásnější sjezd dne úzkým, lehce technickým trailem až k Živohošťskému mostu. Ten překonáme a až do Jablonné jedeme raději přes Nebřich po asfaltu. Pokus držet se modré značky ztroskotal na srázu nad roklí a množství pokácených stromů. Navíc jsou to asi jen tři kilometry, což snad vydrží i nejzarytější terénář.

Na kraji Jablonné projíždíme mezi domky směrem k poli (zelená značka). Orientaci trochu ztěžuje zorané pole, kde se značka na chvíli ztrácí, stačí ale držet rovný směr a na kraji lesa ji opět nalézáme. Na silnici za Blaženicemi, kam zhruba po dvou kilometrech dorazíme, odbočujeme vlevo směrem na Slapy. Dlouho už na ní ale nezůstáváme a zhruba na úrovni vesnice Loutí stáčíme řídítka vpravo na Nedvězí. Jedná se o starou, již nevyužívanou silnici, jejíž povrch je zvrásněn stopami času. Vesnici Nedvězí vévodí ranč Michael. Tato původní tvrz, jejíž kořeny sahají až do 12. století, musela nejdříve projít totální devastací, aby v současnosti mohla být využívána jako rekreační místo movitých klientů. Sice nic pro nás, ale opravené je to tu nádherně.

Noříme se do lesa sledujíce žlutou barvu, cesta klesá, koruny stromů nad námi uzavírají výhled na nebe, zšeřilo se, les nás zcela pohlcuje. Když jsem tudy před lety poprvé projížděl, udělalo na mě toto místo veliký dojem. Dnes ale není náš den, cestu nám kříží popadané stromy sražené vichřicí, takže bohužel jen přenášíme kola. Nicméně bez ohledu na aktuální stav stezky má tato lokalita označená jako přírodní park středu Čech něco do sebe. Za skvělý pocit z místa mohou především kamenné zídky vynořující se z letitého mechu, které se tu objevují prakticky uprostřed ničeho, či tok malého potůčku zpestřený několika kamennými kaskádami. To vše je lemováno prapodivně pokroucenými borovicemi. Vypadá to tu spíše jako nějaké zapomenuté sídliště Inků. Sice tu budete muset častěji tlačit, návštěva tohoto místa ale stojí za to.

Po chvíli nás vítá Teletín. Zde doporučujeme odbočit na vyhlídku Máj, která nabízí doslova fascinující scenérii a také jeden z nejpůsobivějších pohledů do hlubokého kaňonu meandrující Vltavy nad dřívějšími Svatojánskými proudy. Zvláště magické jsou výjevy na jaře či začátkem podzimu. Vracíme se na žlutou značku a pokračujeme dále. Je to trochu náročnější na navigaci, cesta vede dolů k vodě a u chat prudce uhýbá vlevo. My sice také odbočíme, ale značení dáváme vale a lesní cestou přijíždíme až do Krňan. V opačném případě bychom spadli ke Kružskému potoku takřka až k hladině slapské nádrže a dále museli stoupat kolmo strání vzhůru. Tlačení už bylo dost, proto raději volíme cestu nejmenšího odporu a v Krňanech se napojujeme na silnici vedoucí do Štěchovic. Z té pak ještě odbočíme pod Závistí na modrou turistickou značku, která nás už jen příjemným a dlouhým sjezdem pěšinou v lese dovede zpět do Štěchovic. Ty také máme na vyhlídce pod sebou jako na dlani, včetně přehrady.

Tip na druhý den

Možností bikingu je v tomto regionu opravdu mnoho. Zajímavý je okruh vedoucí z Davle po modré turistické značce (TZ) podél Záhořanského potoka do Libře. Tento úsek je bohatě okořeněn mělkými brody. Z Libře po zelené TZ do Jílového u Prahy a dále po modré a zelené TZ do Kamenného přívozu a podél Sázavy do Davle. Délka okruhu je zhruba 40 km. Kopců chtiví jezdci mohou v Pikovicích u mostu odbočit vlevo a po zelené TZ vyjet přes kopec Medník až do Třebsína, kde se pak napojí na již zmiňovanou modrou TZ při závěrečném přibližování do Štěchovic.

Text a foto: André Vebr