Javořická vrchovina

Cyklistický potenciál Javořické vrchoviny nemůžeme srovnávat se Šumavou, Krkonošemi nebo jinými velkými horstvy, ale 837 metrů nejvyššího vrcholu a rozlehlé, turistickým ruchem poněkud opomenuté lesy mají rozhodně co nabídnout. Hustá síť turistických značek v okolí Javořice nám poskytne zábavu minimálně na celý víkend. Potom můžeme vyjížďky protáhnout například do přírodního parku Česká Kanada, s nímž Telčsko na jihozápadě sousedí.

Místní bikeři nám připravili zhruba padesátikilometrový okruh, na kterém téměř nevyjedeme z lesa a nepotkáme žádné větší sídlo. Budou-li se vám zdát některá místa povědomá, vězte, že jedna jeho část je vedena po trase maratonu Přes tři vrchy Vysočiny. Snad ale nikoho neurazí, vrátit se v klidu na místa, kudy kdysi prolétl s tlupou soupeřů v zádech. Region má neopakovatelnou atmosféru malých vesniček, romantických rybníků a starých cest, a ta si žádá otevřené smysly. Pokud je ale správně nastavíte, dýchne na vás z lesů a luk mnohem více historie než na přeplněném Telčském náměstí.

Náš okruh zahájíme nedaleko záchytného parkoviště, v místě, kde začíná zelená turistická značka. Ta nás zprvu povede po asfaltu staré aleje zvané Lipky. Ze zelené odbočíme již po pár kilometrech v Hostěticích a sjedeme po žluté do Krahulčí, kde se prosmýkneme mezi areálem masny a rybníkem, abychom stanuli pod prvním větším stoupáním. Za jeho vrcholem musíme najít modrou. Jistotou je sjet až dolů do Dobré Vody, ale při troše štěstí a s dobrou mapou můžeme trefit cestu, která nás povede přes vesničku Olší. Modrá nás náročným výjezdem vytáhne na kamenitý vrch Bradlo, odkud je pěkný výhled zejména na Dačicko a na Javořici na severní straně.

Sjezd z Bradla je jedním ze světlých bodů dne – nejdřív prudký technický sjezd, poté předpisový singletrack, který po chvíli přechází v širší lesní cestu, jejíž kořeny poprvé výrazně zčeří olej v našem odpružení. To už se dostáváme pod vrch Hradisko, na jehož skalnatém vrcholu se podle pověstí konaly čarodějnické sabaty. Pokud nejsme trialisté, až nahoru asi nevyjedeme. Zvláštní tajuplná atmosféra místa ale stojí za menší zajížďku a ošlapání treter.

Z Hradiska sjedeme do Sumrakova po zelené značce, která následně bere Javořici bez velkých oklik ztečí. Za horkých letních dnů se zajídá hlavně dlouhé stoupání po jižní louce mezi Horním Bolíkovem a na naší trase nejvýše položenou vesničkou Světlá. Naopak prudký rovný úsek v lese těsně pod vrcholem je nepříjemný bez ohledu na počasí. Pod stožárem vysílače čnícím více než 1000 metrů nad hladinu moře si můžeme oddychnout – nic horšího nás dnes už nečeká. Před námi nyní leží poměrně rozsáhlý smíšený les s hustou pravoúhlou sítí upravených lesnických cest, takzvaných štráfů. Rychlé přesuny však necháme lesníkům a spustíme se oklikou po pěšině kolem Studánky páně. Všichni naši průvodci si ve studánce doplnili vodu do lahví, považujme ji tedy směle za pitnou.

Možností přejet některou odbočku je v následujícím úseku celá řada (ani nám se jeden přehmat nevyhnul), ale cest je zde tolik, že stačí držet přibližný směr a s jistotou se dostaneme na silnici, která tento les v severojižním směru protíná a na níž se můžeme jednoduše zorientovat. Pokud se udržíme na vyznačeném okruhu, u lovecké chaty Lovu zdar opět změníme barvu značky, tentokrát ze žluté na zelenou. Ta nás bez zdolávání většího převýšení dovede až na hrad Roštejn. V létě máme velkou šanci, že zde narazíme na nějakou kulturní akci, například jazzový festival nebo středověké slavnosti. Ti, kteří vyběhnou až nahoru na věž, mají za dobrého počasí naději, že zahlédnou vrcholky Alp.

Do Telče teď už pojedeme pouze po žluté. Adrenalinem se můžeme předzásobit hned v kamenitém sjezdu od hradu. Zvlášť na podzim, když mokré kameny přikryje listí, je třeba dávat trochu více pozor. Uklidnění poskytne krátký asfaltový úsek do obce Doupě. Potom vede pěšina střídavě po louce a lesem a končí kousek za cedulí Telč u Roštejnského rybníka. Na tachometru bychom v tuto chvíli měli mít něco přes padesát kilometrů. Dost na to, abychom mohli zaslouženě podlehnout vábení některé z příjemných hospůdek.

Tip na druhý den

Druhý den se můžeme vypravit k některým turistickým zajímavostem, které se do prvního okruhu nepodařilo zakomponovat. Velmi zajímavé terény najdeme v okolí vesnic Lhotka a Řásná. Můžeme se tedy vydat na zříceninu hradu Štramberk, k rybníkům Horní a Dolní Mrzatec, k vyhlídce na Míchově skále a na koupání k Velkému Pařezitému rybníku, zpravidla nejčistšímu na celé Vysočině. Smíříme-li se s delšími úseky po asfaltu, můžeme z Telče vyrazit po značce prakticky kterýmkoli směrem – na Třešť, Starou Říši nebo Dačice. Kilometráž je jen na vás a vaší představě.