Cíl: zábava! Gravel Qayron One.Dr Q 2X

27.7.2024
Postupovali jsme tentokrát jinak než obvykle, opačně. Převzít zásilku, vybalit kolo z krabice, seřídit a rychle na focení. Testovat se bude až pak. Tenhle gravel má teleskopku, tak nějaký pořádný sjezd, že ano, ať ho zvěčníme v jeho živlu. Takže kolo poprvé v ruce, ujeto pár metrů po rovině a rovnou „do plnejch“. Trocha loterie. Naštěstí jsme si s českým gravelem Qayron One.Dr Q 2X porozuměli na první dobrou.

 

 

Jasně, je v tom trocha té „literární nadsázky“, nešlo o život ani o zdraví, tak nešlo o nic, a nic tak zásadního jsem nesjížděl ani nepředváděl. Ty řádky ale kromě uvedení následujícího pojednání mají i vypovídající hodnotu. Do karet mi to ráno hrály dvě věci. Jednak se brzdy Shimano GRX zajíždějí takřka hned, jednak je tenhle Qayron postaven hodně zábavně. Jinak bych na těch kořenech a v zatáčkách při focení neskotačil s takovou jiskrou. Tou, co vás pak žene hledat podobné úseky, protože ji chcete zažhnout znovu a znovu.

Směr Qayronu One.Dr Q 2X je nastíněný jasně. Bytelný hliníkový rám, teleskopická sedlovka, krátký, u testované velikosti L jen 60mm představec. Můžete říct, že s uvedeným se trochu pere přítomnost dvou převodníků, ale v tu chvíli vás zastavím. One.Dr Q je k dispozici i s jedním, to jen výrobce nechává na výběr. A je to dobře. Jakkoliv jsme vás totiž těmito řádky nejspíš navedli k více technickému dovádění, One.Dr může stejně tak být expedičním vytrvalcem a dříčem. Ostatně vyslovte slova v jeho názvu. Van-dr, van-dr… Vandr!

 

 

Hliníkový rám vždy položí otázku, jak to asi bude vypadat s pohodlím. Ten u Qayronu si navíc na nic nehraje, vyjma zploštělé horní trubky po celé délce už z tvarových úprav čekejte jen kónickou trubku hlavovou, lehce prohnutou sedlovou a zbytnění spodní na horním konci, před spojem. Průměr kruhových sedlových vzpěr je nemalý. Vpředu celek doplňuje karbonová vidlice, jak se stalo dobrým zvykem.

 

 

V praxi to znamenalo, že kolo jako celek toho moc neodpustilo, čitelně informovalo o dění pode mnou, o stavu povrchu. Vlastně paradoxně s ohledem na použité materiály jsem to mnohem víc vnímal v rukách. Pustit sjezd naplno a dole zastavit a drbat svědící kůži na předloktí jako neklamný důkaz, že ruce byly dostatečně proklepány. Inu, ona vidlice není žádné tintítko, má hodně širokou korunku a nohy se směrem dolů zužují pěkně pozvolna. A to se hodně snažila i výborná omotávka od Fiziku, komfortní a s jakoby pogumovaným povrchem pro jistý úchop.

 

 

Na ztvrdlé roletě, co po deštích zůstala na polní cestě, bylo příjemné zjistit, že zadní partie zůstávají mnohého ušetřeny. Tohle není kostitřas! Jízda vsedě byla vlastně celkem pohodlná. Pochvala tu zamíří i k sedlu, které dává oporu při šlapání. Jen se musíte držet na pozici. Co to znamená? Kdykoliv jsem přesedl více vzad, tlak na hýždě narostl – pro mě nepochopitelně tu Fizik přetáhnul plast nad úroveň skořepiny. S tím se člověk moc nesetkává. To přesun z ideální pozice víc dopředu byl fajn. Nos sedla je dostatečně široký, takže stoupání na špičce v prudkém kopci není problém, citlivé měkké partie tu jsou ušetřeny hrubé hloubkové masáže.

Pod rozbitým sjezdem jsem každopádně vždy byl rád, že jsem nasadil košík, co z něj sice lahev hůř tahám, ale co ji spolehlivě drží. Je tu ale jeden lék, který Qayron One.Dr na uvedené předkládá. Svou ovladatelnost. Nejen snadnou změnu směru, ale i chuť proletět se a zvládnout to i přistání s jistotou. Na stezce jsem se tak postupně přes kořeny vydával raději vzduchem, a to pak jízda jednoho pohltí ještě víc. Sedlo dolů a jízdy získávaly na rychlosti. Qayron se jí jednoznačně nebojí. Je mu v ní dobře. A mně bylo s ním.

 

 

Nepřekvapím vás, posed je kratší. Především při úchopu za horní stranu řídítek jsem uháněl ve vzpřímenější pozici. Nebylo to ale nijak extrémní, to vůbec ne. Horní trubka je delší, jedno tu hraje s druhým, doplňuje se. Nenarazil jsem na problém, ale naopak jsem si užíval snadné ovladatelnosti při výborné stabilitě kola bez ohledu na rychlost. Právě tyto vlastnosti uvedený přístup generoval. Tohle se povedlo nadmíru.

Pravda, když jsem při šlapání vestoje do kopce kopnul kolenem do řídítek, uvědomil jsem si, že nemusím tolik lézt dopředu. A už se mi to nestalo, aniž bych musel být ve své pozici kompromisní.

 

 

Jak to jede? Jako bych tu otázku zaslechl. Jede to průměrně. Nevím, jak lépe to napsat. Rám je postavený dobře, je velmi tuhý, jezdce situuje do efektivní pozice pro záběry do pedálů. Při tempu na rovině je vše v pořádku. Při snaze zrychlit vás ale někdo zatahá za kšandy a nepustí, toho samého záškodníka odhalí zlom z roviny do výjezdu a výjezd samotný. Qayronu se jednoduše dvakrát nechce, zleniví. Celku jsme navážili zhruba 11 kg i s pedály, tady je důvod. Jen tady.

Vadí to? Jak kdy – a hlavně při jakém očekávání od kola. Rám je vybavený mnoha úchyty pro lahve a brašny. Snadno tedy z „vandru“ vytvoříte parťáka na vandry, na expediční výpravy. A tady oceníte odolnost. Na trailu zas mám tu zkušenost, že když jsem si mezi dvěma zatáčkami nebo před odrazem potřeboval přišlápnout, abych nabral potřebnou rychlost, šlo to dostatečně snadno. Na závody a rychlé švihy bych se ale poohlédl jinde.

 

 

Několikrát v textu už zamířila kladná slova ke konkrétním komponentům. Pochvala ale předně platí komplexní práci produktového manažera. Byť se bavíme o kole za zhruba 40 000 Kč, nečekejte neidentifikovatelné díly. Naopak, logo na každém z nich jasně dává vědět, na čem zhruba budete. Teleskopka, sedlo, zapletená kola, tady se (nejen) v téhle kategorii často šetří a vy si pak kladete otázku, co to je, odkud to je a co to vydrží. Qayron One.Dr Q to má nastavené jinak, navíc mi přijde hodně zajímavý v poměru ceny a kvality osazení. I Shimano GRX tu najdete z vyšších řad. Jen bych snad sáhl po hrubším vzorku plášťů, co by s naturelem kola korespondoval lépe.

 

 

Teleskopická sedlovka fungovala bezproblémově, což lze čekat. Příjemná je páčka instalovaná na levé straně pod brzdovou pákou. Nijak nepřekáží úchopu, lze ji ovládat jak při držení za páky, tak za spodní stranu řídítek. Tady si jen možná postesknete, proč není páčka pro palec stejně dlouhá jako ta pro ukazovák na druhé straně. Tlačí do bříška prstu o trochu víc (a není vroubkovaná), ale pořád jde uvolnění mechanizmu sedlovky snadno.

 

 

Vše podstatné bylo napsáno. Na papír, tedy nevratně. Moje jízdy s Qayronem skončily. Přistihl jsem se, že jsem na něm častěji mířil na hravější stezky, na delší sjezdy. Že jsem si pak do kopce trochu zpomalil, přizpůsobil se mu. Nelámal jsem ho přes koleno. Užíval jsem si to. Stejně jako budete i vy, pokud budete vědět, co od kola čekáte.

Připravil: Rudolf Hronza

Foto: Jaroslav Svoboda

 


TECHBOX

  • rám Alu 6061, pevná osa 12×142 mm
  • vidlice karbon, pevná osa 12×100 mm
  • řazení/přehazovačka/přesmykač Shimano GRX RX600/Shimano GRX RX810/Shimano GRX RX810, 2×11
  • kazeta Shimano SLX M7000 (11–34 zubů)
  • kliky Shimano RX600 (převodníky 46/30 zubů)
  • brzdy Shimano GRX RX400 (kotouče 160 mm)
  • zapletená kola Mavic Allroad, vnitřní šířka ráfku 25 mm
  • pláště Michelin Power Gravel, 40 mm
  • teleskopická sedlovka Crankbrothers Highline 3, zdvih 100 mm
  • sedlo Fizik Taiga
  • řídítka Spec G, šířka 440 mm
  • představec Spec G, 60 mm
  • hmotnost 10,71 kg (vel. L, bez pedálů)
  • hmotnost kol (P/Z) 1640/2240 g (včetně plášťů, duší, kazety, kotoučů, bez pevných os)
  • hmotnost pláště/duše 495/155 g (1 ks)
  • cena 44 990 Kč

web produktu


 

 


TELESKOPICKÁ SEDLOVKA

Jmenuje se Crankbrothers Highline 3 a přináší 100 mm zdvihu, což je pro gravel bike zcela dostačující. Její chod je hladký, pyšní se použitím těsnění Trelleborg i třeba lankem a bovdenem od Jagwiru pro co nejlepší služby. Ovládá se páčkou na řídítkách, umístěnou pod levou brzdovou pákou a ovladatelnou při spodním držení i při úchopu za páky.

 

RÁM

Spíše střídmé jsou tvary trubek, větší zásah najdete jen u horní (zploštělá) a sedlové (prohnutá). Nechybí ale samozřejmě kónická hlavová trubka, pevné osy, ale ani vnitřní vedení hadiček a bovdenů. Aby se zabránilo přílišnému zlomu u bovdenu teleskopické sedlovky, je ze spodní trubky vyveden nad středem ven, aby pak zamířil do nitra trubky sedlové. Rám i vidlice pojmou pláště široké až 50 mm.

 

ZAPLETENÁ KOLA

Označení Allroad u zapleteného setu Mavic naznačuje, že tenhle model se terénu nebojí. Vnitřní šířka ráfku 25 mm to potvrzuje, počítá se širšími plášti a je připravena pomoci naplno využít jejich vlastnosti.

 


JE LIBO HLINÍK, NEBO OCEL?

V textu zaznělo, že testovaný model s hliníkovým rámem je k dispozici ve dvou provedeních, s jedním nebo dvěma převodníky. Vstupním modelem do nabídky pak je One.Dr 1 s klasickou sedlovkou a dvěma převodníky. Tady ale nabídka domácího výrobce nekončí – najdete v ní i verzi One.Dr CrMo Q, která se pochlubí rámem ze zeslabovaných ocelových trubek. Obě ocelové verze frčí na jednopřevodníku, obě také s teleskopickými sedlovkami. Stejný přístup se dvěma různými rámy ve stejné modelové řadě se promítá i v kategorii trailových pevňáků Spyro (nedávno prošly naším testem v ocelové i hliníkové verzi) a XC biků Ram. I u nich je patrné univerzálnější pojetí dík 120mm vidlici. Vlastně je velmi sympatické, že se mladá domácí značka drží svojí charakteristické linie, rukopisu, a to i v designu.

 

 


FOTOGALERIE

 


 

 

 

 

 

oblast dotazu

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu