Kilometry v nohách přibývají, mozek se okysličuje, poznatky se hromadí. Diktafon z kapsy, hrnu je do něj, protože únava na konci jízdy dokáže dát zapomenout na detaily. Když později záznam stáhnu, abych si vše připomněl před závěrečným resumé, je stručný. Kolegy občas tepu za to, že nemohou jen napsat, že to a to kolo je dobré v tom a tom, ale že musí jasně popsat vlastnosti, říci důvody. Teď mám chuť být sám proti sobě. Vystačil bych si u testu modelu Orbea Terra M30 s tím jedním slovem.
Naposledy jsem měl příležitost sedlat tenhle španělský model v roce 2020, jenže od té doby se hodně změnilo, o dva roky později byla představena nová generace. Na pohled ji poznáte podle ostře řezaných rysů – nahradily ladné oblé tvary předchůdkyně.
Rám působí futuristicky. Příznivce kulatých trubek potěší částečně jen hlavová a sedlová – její spodní část je vykrojená, aby plášť měl prostor a sedlová trubka mohla navíc lépe pracovat pro pohodlí. Z téhož důvodu je kratší, což umožňuje delší vysunutí sedlovky, která pak lépe pruží. Tyto úpravy souvisejí s optimalizací geometrie, kterou výrobce zmiňuje a k níž se dostaneme.
Na všech ostatních trubkách jsou patrné výrazné hrany, vidlici nevyjímaje a včetně trojúhelníkových sedlových vzpěr. Masivní středové pouzdro trochu hyzdí (subjektivně) malá krytka otvoru, který je připraven pro ovládací jednotku a dobíjecí konektor elektronické sady Shimano Di2. Stejně tak rám zvládne i přesmykač, nechybí tu pro něj montážní body pod záslepkou a výstup pro lanko. Pravá řetězová vzpěra je podsazena a rám celkově tvarovaný tak, aby neměl problém s různými pohony – aby nebyla snížena průchodnost plášťů. Rám pojme dle výrobce pláště široké až 45 mm, při použití menších kol v rozměru 650b pak až 2,1“. Metr ukázal, že při použitých 38mm pláštích Vittoria Terreno Dry zůstává ve vidlici i sedlových vzpěrách v nejužším místě zhruba 12 mm prostoru na každé straně, u vzpěr řetězových pak zhruba 10 mm.
Další modernou a současným trendem je vnitřní vedení kabeláže, která zde do rámu vstupuje už pod představcem. Výsledkem je zcela čistý design. Umožňuje to speciální plastová krytka a oválné podložky. Ty jsou dělené, takže změna výšky představce je snadná a obejde se bez rozpojování vedení. Pozitivní je, že Orbea zvládla celé řešení precizně – ani při otáčení řídítky se zvednutým předním kolem, třeba v dílně, jsme necítili žádný odpor. Rámem pak vše vede v plastových tunýlcích, ani v terénu nikde nic neklepe, nechrastí, bovdeny a hadičky nepřekážejí ani v úložném prostoru ve spodní trubce.
Trochu „levná“ je záslepka do rámu integrovaného šroubu pro fixaci sedlovky, občas se během jízdy pootočila. Kosmetická drobnost. Naopak krytka představce je účelně tvarovaná, její prodloužení kryje čelist, jíž tento komponent svírá krk vidlice. Na montážní body pro příslušenství se netěšte, vyjma tří šroubů (třeba pro blatník) na zadní stavbě a možnosti instalovat dva košíky další nenajdete. Potěší silná pryžová ochrana spodní trubky v oblasti u středového pouzdra.
Orbea u nové Terry akcentuje nejen optimalizaci tvarů, ale i geometrie – delší horní trubku a kratší představec pro precizní ovládání, zkrácenou zadní stavbu na 420 mm pro odpich a hravost, úhel vidlice a prodloužený rozvor pro více stability, snížený střed pro jistotu ve sjezdech a odladěnou stopu kola. Zatímco korunka vidlice je lehce předsunutá, respektive předsouvá svým vyosením nohy lehce vpřed, patky pak nedrží jejich osu a jsou pro změnu lehce posunuté vzad. Stopa kola a úhel hlavové trubky se navíc mění s velikostí rámu pro zachování vlastností u každé z nich. A pozor, velikostí je opravdu hodně, aby Terra sedla každému – od XS po XXL.
Porovnání s předchozí generací ukáže na vyšší hlavovou trubku o 22 mm, zadní stavbu kratší o 10 mm, přitom rozvor nepatrně delší (2 mm) a rozdíl v hlavovém úhlu 0,5°. Sedlový úhel si svou hodnotu zachoval.
Každá rovina jednou skončí. Tahle se zlomila kdesi nad Loděnicí u Berouna a stezka začala klesat. Skvělá pěšina pro gravel, řekli byste. Do chvíle, než mě na hladkém povrchu nechala nabrat rychlost a pak vyplivla do úvozu s kořeny, kameny a mezi nimi prohlubněmi vymletými vodou. Terra tu dostala zabrat, ale definitivně potvrdila, jak jistá si je i v těžkých podmínkách. Neznásilňovat, lehce vést, nechat jí prostor a zvládne toho neskutečně hodně. Vedení směru je sebejisté, stabilitu nesníží ani hodně rozbitý povrch, který už by byl spíš na bike, přitom ovladatelnost zůstává vždy precizní. Před dvěma lety jsem zmínil, že tehdejší generace jasně upřednostňuje vedení směru před hbitostí při jeho změně. U nové Terry to první zůstalo zachováno, jenže ovladatelnost je jinde – stačily malé zásahy do geometrie, aby ani jedna důležitá vlastnost nedominovala, ale aby obě nádherně existovaly bok po boku.
Pocit z ovládání Orbey podtrhuje bezvýhradně tuhý rám i komponenty řízení, a stejně tak zapletená kola. Při zrychlování pocítí nohy i ruce oporu, nikde nic neuhýbá. Set kol svým výkonem pasuje k celku, do dané cenové kategorie. Jasně, šlo by si postesknout, že rám má jednoznačně na víc (a to má) a že s karbonovými ráfky by mohl být odpich razantnější a stoupání lehčí, jenže to už bychom byli o cenovou kategorii výše. A člověk by si takhle mohl stýskat pořád.
Terra dává jasnou a zřetelnou odezvu na terén nejen při řízení. Jasně víte, po jakém povrchu jedete. Není to stoprocentní žehlička, která vše dokonale vyhlazuje. Informuje vás, že jste přejeli překážku, že jste nedokonale odsedli kořen nebo málo nadlehčili či nadhodili kolo nad výmolem. Skýtaný komfort je značný, ale že by sahal na úplnou špičku v tomto oboru, to říci nemohu. Nakonec jsem to ale vlastně jen a jen vítal – jasně jsem věděl, co se pode mnou odehrává, ale byl jsem o tom informován decentně, drobné vibrace a hrany rázů byla zahlazeny. Je to jasná informace pro práci s obutím. Kdo je zvyklý foukat „na beton“, doporučuji konečně prozřít, na místě jsou ideální tlaky a bezdušové obutí. Pak bude celek víceméně dokonalý.
Při jízdě vsedě je zřejmé, kolik práce odvede na své délce sedlovka předozadním pohybem. V ostrém sjezdu ale bylo patrné, že rozhodně nepracuje jen ona – při jízdě vestoje ani nohy nedostávaly plnou palbu nárazů. Ruce cítí terén více, předek je tvrdší. Tady opět pomůže optimální tlak v plášti, ale své by přidala i silnější omotávka, zvolená je tenčí.
„Říkáte, že si můžeme kolo nechat o tři týdny déle? Díky moc!“ Zážitky se hromadily úměrně počtu vyjížděk, a že jsme jich tentokrát stihli. Další poznámky, jež přibyly v záznamníku, už nic nezměnily na těch úplně prvních. Orbea Terra je rychlý gravel bike, přitom nabídne solidní pohodlí. Je stabilní a jistá bez ohledu na rychlost, přitom se nechá snadno přemluvit k zatočení. V jejím sedle víte, co se odehrává pod vámi, ale stejně tak i to, že to máte vždy pod kontrolou. Nová Orbea Terra je totiž jednoduše tuze dobrá!
Připravil: Rudolf Hronza
Foto: Michal Červený
TECHNOBOX
rám karbon Orbea Terra OMR, monokok, pevná osa 12×142 mm
vidlice karbon, Orbea Terra ICR, pevná osa 12×100 mm
řazení/přehazovačka Shimano GRX RX600/RX812 GS, 1×11
kazeta Shimano CS-M7000 (11–40 zubů)
kliky Shimano GRX RX600 (převodník 40 zubů)
brzdy Shimano GRX RX400 (kotouče 160 mm)
zapletená kola Oquo Alu, vnitřní šířka ráfku 21 mm
pláště Vittoria Terreno Dry CX-Gravel G2.0, 38 mm
sedlovka karbonová, průměr 27,2 mm, offset 20 mm
sedlo Prologo Akero AGX STN, šířka 155 mm
řídítka OC Gravel GR30, šířka 420 mm
představec OC Road Performance RP21, 90 mm
hmotnost 9,7 kg (vel. L, bez pedálů)
hmotnost kol (P/Z) 1740/2340 g (včetně plášťů, duší, kazety, kotoučů, bez pevných os)
hmotnost pláště/duše 480/180 g (1 ks)
cena 79 990 Kč
DVĚ VERZE
Terra, to jsou dva sourozenci, každý s trochu jiným naturelem. Hliníková verze H se dle výrobce hodí a je uzpůsobena pro dobrodružství blízké bikepackingu, pro objevování i výpravy s přenocováním. To testovaná karbonová Terra M je sporťák, lehký a tuhý svižník. Říká to Orbea a my to po testu můžeme potvrdit.
LAK
Jedním slovem parádní je lak. Matná titanová šeď má v sobě jemné třpytky, které na slunci tenhle decentní základ trochu rozzáří. Paradoxně to naplno vynikne až poté, co matný rám polepíte lesklou ochrannou fólií, která tomuhle detailu dá naplno vyniknout.
NEJEN RÁM A VIDLICE
Shimano GRX je sázka na jistotu jak u brzd (dobrá dávkovatelnost, značný výkon), tak u řazení (ostré, přesné) a z pohledu ergonomie. Pláště Vittoria Terreno Dry mají v názvu, ale i ve vzorku vepsané sucho, ale zdaleka nebyly bezzubé ani na vlhkém podkladu.
PROGRAM MYO
Orbea nabízí ke svým kolům jeden zásadní bonus – program MyO (moje Orbea). Jeho „malá“ varianta umožňuje záměnu vybraných komponentů. Rozsah nabízených možností je značný, včetně třeba kol s karbonovými ráfky. „Velké“ MyO vás nechá v jednoduchém konfigurátoru navolit i jedinečný design rámu a vidlice. Možných výsledků je nesčetně, cesta k originálu otevřena dokořán. A pozor, za změnu designu nic nepřiplácíte, i kdyby byla sebedivočejší.
LOCKR
I Terru již dostihla moderna v podobě úložného prostoru ve spodní trubce pod košíkem. Otočit páčku o nějakých 45 stupňů, sejmout kryt i s košíkem a čeká vás vstupní otvor 30×105 mm a uvnitř malé nepromokavé pouzdro a v něm ještě o něco menší neoprenový obal na drobnosti. Nic velkého dovnitř nevpasujete, ale pumpička nebo bombičky, základní nářadí i lehká duše se vejdou.
FOTOGALERIE
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT