TEST: Giant Trance 29 1 – vysněný trail bike?

Poslední generace modelu Trance nabízí speciální úpravu v podobě integrovaného úložného prostoru nejen u svých karbonových verzí, ale u řady hliníkových. A právě a v nejvyšší specifikaci byla vybrána pro následující test našeho časopisu. Mám rád čísla; jsou exaktní a nepředstavují žádné záludnosti, nedovolují nepochopení způsobené jiným výkladem. Jenže v případě testovaného Trance nepomůžou. Jak to?

Začnu rovnou od toho nejlepšího, u tohoto biku to bude funkce odpružení, které mě naprosto dostalo. Z hlavy mě napadlo snad jedno jediné kolo s podobným zdvihem, a přitom s tak enormním apetitem na překážky. A to stálo snad dvakrát více… Kde začít s argumentací? Třeba těmi čísly. Výrobce píše o 120 mm zadní stavby, což by odpovídalo kategorii od maratonu po downcountry, ale pravda je zde spíše na straně trail biku až allmountainu – pocitově má bike zdvihu podstatně více. Za to může hlavně progresivita zadní stavby spolu s tlumičem, na kterém zůstává několik milimetrů k dobru i po několikametrovém skoku do značně opršeného dopadu s kameny a kořeny. Citlivost na drobné i velké překážky má pak Trance lepší než část enduro kol, přitom se zbytečně nepohupuje a přistupuje ke svým 120 mm hospodárně. Tohle je vážně láska na první dobrou, a kdybych řešil univerzálnější kolo s nižším zdvihem, opět bych se rád vrátil k Giantu. Dechberoucí výkon odpružení! Nevídané!

Vynikající práci odvádí i vidlice Fox 34, taktéž perfektně citlivá, a přesto ani skočky či tvrdší terén s balvany jí nedělají obtíže, nedovedou ji do úzkých. Fox jistě chápe důležitost tohoto segmentu vidlic – prostě musí fungovat na sto procent a ač má „jen“ svých 130 mm, musí umět vše, co ostatní vidlice v nabídce.

Základem rámu je hliníková slitina, přesněji vyjma karbonového horního vahadla, ve kterém najdete i flip chip, otočnou vložku pro drobnou změnu geometrie. Většinu doby testu jsem volil nízkou pozici pro vyšší stabilitu při zatáčení a ve sjezdech. Horní rámová trubka nese závity pro upevnění věcí, jako je nářadí a podobně. Pogumování, oplastování, vnitřní vedení kabeláže, to vše má Giant zvládnuté. Dovolím si malé historické okénko, abych ukázal, kam se posunul Trance se svou geometrií. Testované kolo velikosti M má reach 447 či 456 mm, to podle nastavení fl ip chipu, přičemž Reign z roku 2017 ve velikosti L míval 458 mm – dva milimetry nepozná nikdo. Abych sám mohl zhodnotit posed, musel bych mít velikost L, nicméně další testeři účastnící se testu se shodli, že proporce rámu jsou v naprostém pořádku. Pokračujme s hlavovým úhlem. Tenhle náš kousek má ve své nízké pozici 65,5°, což se od tehdejšího Reigna liší jen o půl stupně! Trochu nám ten Trance zdivočel, narostl, „zreignovatěl“, že? Dobrý důvod mu věřit ve všech situacích, kde si myslíte, že už by to chtělo „větší“ kolo. Stabilita vedení stopy je dobrá, přitom ani s 29“ koly nebylo nutné taktizovat při zahlédnutí zatáčky, nějak si nadjíždět. To, co už výrobce v propagačních materiálech ale nezmiňuje, je prodloužení zadní stavby proti předchozí generaci modelu. Novému biku se trochu hůře chce na zadní kolo, podstatně lépe ale stoupá na kopec, čímž je zde vyřešena jedna z velkých bolístek tehdejších kol – Trance má i výrazně strmější sedlový úhel.

Čtyřpístkové brzdy Shimano MT520 se 180mm kotouči mají síly na rozdávání a jen utvrzují dojem z kola, že se myslelo na vše a nepodcenil se jeho potenciál. Taktéž řazení Shimano SLX funguje na výbornou a rozsahem pokrývá jak cestu na vršky kopců, to díky 30zubému převodníku, tak i prudký úprk z nich – přinejmenším ten rozjezd zvládá, maratonci už by možná zatoužili po větším převodníku. U kol pro ně určených ho ale najdou… Zcela překvapivě výrobce rozlišuje i šíři gripů dle velikosti rámu, a já už „rýpalsky“ jen doufám, že u toho myslí i na jejich tloušťku, tu není radno podceňovat. Řízení má běžné rozměry, tedy 780 mm na šířku a 40 mm na délku (řídítka a představec). Ocenili jsme i zvýšení zdvihu u teleskopických sedlovek, kdy velikost M má slibných 150 mm, L pak 170 mm.

Co se kol týče, tady se trochu šetřilo, respektive hmotnost setu není nijak nízká a také akcelerace kdejak oslnivá, ale když už se kola rozjedou, tak to stojí za to. Po pár záběrech do pedálů už stačí vzít za řídítka a skok je na světě. Dva a půl palce široké pláště na širokých ráfcích zkrátka něco váží. Je tu prostor k redukci váhy, klidně i kilogram. Kdo by chtěl z biku vytáhnout trochu jezdivější vlastnosti, doporučil bych koupit lehčí zapletená kola s lehčím obutím o nižším vzorku ve smyslu downcountry kol. Tady je kladen důraz na prostupnost terénem, na trailové ambice a odolnost, a tomu pomáhá perfektní kombinace plášťů Maxxis, tedy Minion DHF a Dissector, ač sériově dostává kolo vzadu Agressor. Jejich adheze je jistá, důvěryhodná, na suchu i za mokra, a odolnost odpovídá kategorii kola. Upřímně bych si přál, aby takových kol, jako je Trance 29 1, bylo na trhu více. Abych se jako zákazník mohl spolehnout, že mi sednou po všech směrech i bez náročného testování a že se nebudu muset bát šlápnutí vedle. Ještě jednou zopakuji, že Trance dokáže funkcí zastínit i jiné značky, třeba i výrazně dražší a věhlasnější. Giant Trance je tu s námi od sezony 2005/6 a dle dojmů z testovaného kola se o budoucnost tohoto modelu naprosto vůbec nebojím.

TECHNOBOX

Giant používá Maestro už minimálně od roku 2011. Jde o jeden z mnoha systémů s virtuálním čepem otáčení zadní stavby, tedy systém odpružení, kdy kompaktní zadní stavba je k přednímu rámovému trojúhelníku připojena pomocí dvou vahadel. Mezi výhody patří efektivita šlapání, aktivita zadní stavby i při brzdění, nastavitelnost systému pro různé segmenty kol, možnost užít fl ip chip k úpravě geometrie a obstojná tuhost celku.