Kolik Reignů jsi jel, tolikrát jsi bikerem? Platí to? No, to by bylo, protože můj první Giant Reign byl z roku 2006 a nebyl poslední. Jak je na tom ale jeho prapravnuk (možná je těch ,,pra” ještě víc) z roku 2023? Společný zbyl jen název a myšlenka na kolo, co zvládne těžký terén s grácií.
Kromě karbonových modelů, které se na špičce nebojí atakovat hranici 300 000 Kč, je tu pak už jen dvojice hliníkových provedení bez dalších přídomků jako SX nebo 29 a podobně. Nám se dostalo do rukou to označené jednoduše jedničkou a s vyšším osazením. Důvodem je zjednodušení nabídky a kompletní přechod na 29“ kola. Ono obecně se nad průměrem 27,5“ smráká, a i Giant je toho důkazem, však už si ponechal jen jeden Fathom a jeden Trance X, nic víc. Devětadvacet holt jede – a s Reignem téměř bez omezení kudykoli.
Ale začněme hezky od rámu, ten je zajímavý. Materiálem je Giantu vlastní hliníková slitina Aluxx SL, což zdvihne obočí, až když dodáme, že i zde je přítomný vstup do spodní rámové trubky. Bez ohledu na materiál. Úložný prostor není příliš rozměrný, tak tak pro duši a nějaké základní nářadí v dodávané neoprenové „ponožce“, na věnec buřtů zapomeňte. Zdvih rámu byl navýšen na 160 mm, vidlice má pak 170 mm. Giant neriskoval nabytou popularitu modelu experimenty s vnitřním vedením kabeláže hlavou, táhne je hezky do rámu, ba dokonce dovoluje i otočení brzd levá-pravá/zadní-přední a vyvedení hadice z druhé strany po přehození průchodek do rámu. Notně propírané téma poslední doby je i zde, a sice patka Sram UDH, stejně tak zadní osa je již běžná pevná boostová.
Obecně je nový Reign mířený na závodní enduro, tomu odpovídá i geometrie, která je ovlivnitelná pomocí třípolohové vložky flip chipu v uchycení zadní stavby vůči hornímu vahadlu. Zkoušet jiný než nejnižší mód flip chipu se mi po zkušenostech nejeví moc přínosné, takto mi imponoval velmi nízký střed, pocitově výrazně nižší, než je papírová hodnota, a s ním i stabilita (tabulka prozradí hlavové úhly 63,5/63,9/64,2° a sedlové 77,3/77,7/78°, a to při snížení středu 35/30/25 mm). Dojem, že jsem hodně „v kole“ spíš než na něm, byl příjemný. Při jízdě z kopce jsem se cítil jak na sjezdovém kole. Ještě jednou, to ta stabilita a z ní plynoucí jistota, ale i určitá hravost s tím spjatá. Ono kolu také jinak věříte, když víte, že v nejhorším případě to požere zdvih a každý návrat k zemi nějak vyřeší ten dlouhý rozvor s položenou vidlicí. Zadní stavba zde nemá různou délku pro velikosti rámu, ale už nastoupila na proud prodlužování, měří přijatelných efektivních 442–445 dle nastavení flip chipem.
Digitální sklonoměr prozradil trochu jiná čísla, než co píše tabulka, zejména sedlový úhel má sice virtuálních 77,3° v nízkém módu, ale reálně je sklon sedlovky jen 71,5°. Nicméně proti konkurenci je to pořád slušný výsledek evoluce. Sedlový úhel v kombinaci s delší zadní stavbou by měl být jistotou pro kontakt předního kola s terénem, ale to je pod takovým sklonem, že problémem bylo místy spíše vrtkavé řízení vyžadující časté korekce. A v neposlední řadě enormní váha celku.
Vyloženě sjezdový parametr má pak hlavová trubka, pak už je jedno, jestli to je 63,5° nebo jen naměřených 63° – je to prostě stejné jako u celé řady sjezdových kol. A má to své klady i zápory, ne že ne. Mezi klady patří nebetyčně chladnokrevné, klidné vedení směru, stability na rozdávání. Musí se tomu přizpůsobit i jízda, respektive myslet včas na stopu, nadjet si do zatáčky, jak s autobusem, aby se vám také nestalo, že volný kámen uprostřed zatáčky předním kolem objedete vnější stopou a zadním okolo něj vnitřní stopou. To mě pobavilo, jen to dokládá, jak dlouhé kolo je. A že se pak jen tak tak vešlo na délku do kupé pro kola ve vlaku cestou z Brd.
Na zemi i ve vzduchu, vždy jsem se cítil velmi dobře. Ani velké, ani dlouhé, ale rozhodně ani krátké v jakémkoli ohledu. Komponenty úchopu mají standardní rozměry 800/40 mm, ale co potěšilo, je sedlovka se zdvihem 200 mm. Chod páčky byl tužší a dlouhý, což se dá částečně zachránit promazáním. Zdá se, že i standard dlouhých teleskopek roste zvolna k maximálním možným rozměrům, po vzoru zdvihu, řídítek a dalších dílů, kde trend určily sjezdové disciplíny.
Velikost a tvar sedla je sice subjektivní, ale vydržet na něm několik dní po sobě chce trochu sebezapření, podobně jako po delší době v sedle umí potrápit tenoučké gripy.
Další díly jsou převážně od Shimana. Řazení SLX fungovalo dobře, spolehlivě, přesto si nedovolím odpustit poznámku, že jen o málo dražší XT má pocitově tvrdší chod, tvrdší pružinu, co toho více utlumí a řetěz tak nemá šanci zachrastit. SLX je za mě jen o píď lepší než Deore, což jsou zde třeba brzdy. Papírově slabší, než by se zdálo, ale v kombinaci s kotouči o průměru 220 a 200 mm se slabina hledá jen těžko. Dávkování i samotná síla jsou v úplném pořádku.
Ještě o stupeň níže v japonské hierarchii, již bez zařazení k sadě, jsou kliky MT512 se 32zubým převodníkem, který si dobře rozumí s kazetou SLX o rozsahu 10–51 zubů. S tím se lze prohánět z kopce a ještě si přišlápnout, ale stejně tak dobře poslouží i při výjezdech, leč tam už bych uvažoval o 30 zubech, už kvůli váze kola a plášťům.
U kol vlastní výroby Giantu je znát, že jsou velmi odolná a na hmotnost nebyl moc brán ohled (to ono celkově). Do kopce a po rovině je přeprava línější, ale o to lepší nabídnou odezvu cestou z kopce. Jsou tuhá, odolná. Pláště dodal Maxxis, sázka na jistotu, vpředu Assegai s kostrou Exo+ a vzadu dokonce Double Down, který už něco ustojí. V obou případech jde o měkkou trojsměs Maxx- Terra, což je jedním z důvodů lenivější reakce a vyššího valivého odporu, které jsem cítil při přesunech. Z kopce ale tohle vem čert, tam jsem byl rád, že tohle obutí drží i na kořenech s nasáklým mechem. S nadsázkou. Nicméně Assegai s Minionem DHR je asi ta nejdrsnější kombinace, co si lze od Maxxisu přát.
Nepřekvapila vidlice, protože Fox 38 je špičkový produkt a nelze od něj očekávat nic než špičkové zpracování terénu, pokud se dobře naladí. Tuhost konstrukce je velmi znát, a tak co nezpracuje zdvih, jde rovnou do rukou. Dejte si tedy tu péči s nastavením, abyste si dole po kamenitějším trailu nemuseli roztřepávat ruce. Nechybí jí nic, má jak vzduchové ventily na vypouštění přebytečného tlaku mezi vnějšíma a vnitřníma nohama, tak i tlumení Grip2.
Naopak vyloženě překvapilo zadní odpružení, perfektně odladěné, komfortní, dopady jak do obláčku, a to bych zdůraznil. Při všech těch radovánkách a odpružení nastaveném na komfort pořád ještě zbyl dobrý centimetr na pístnici tlumiče i vidlice k dobru, kapacita na větší parády by tu byla. Průjezdy kamenitými moři a kořenovými pletenci jako by byly jízdou po štěrkové cestě.
Reign je hravý, chce se mu do vzduchu na sebemenší muldě, dost si toho nechá líbit a už při základním nastavení nehrozil doraz. Co více si přát? Na oblíbeném kořenitém segmentu jsem i trhnul osobní rekord daný kolem s ještě větším zdvihem. Závody? Bikeparky? Černé lajny v trail centrech? Pojď mi hop, a to doslova. Reignu se do vzduchu chce hodně a je mu v povětří dobře! Do přistávání promlouvá pak nejen to odpružení, ale i geometrie. Ještě jednou zopakuji v nejnižší pozici flip chipu je neskutečně stabilní, jak sjezdové kolo. Není se čemu divit, že jsem se cestou z kopce cítil jako na sjezdovém kole, když i Reign právě tolik váží, přetekl o kapku přes 17 kg. Není to jen díly, ale jistě i rámem samotným, který je příkladně tuhý.
Reign je vážně pojem, a nikoliv prázdný. Plně svými schopnostmi dokazuje, proč je tak často k vidění v terénu. Je to vynikající volba pro každého, kdo rád skáče nebo pádí po kamenech, kořenech v plné rychlosti, pro každého, kdo chce, aby mu bike sloužil dobře a dlouho. Takový je nový Reign.
Text a foto: Petr Štuka
TECHNOBOX
- rám hliníková slitina Aluxx SL
- vidlice Fox 38 Performance Elite, boostová pevná osa
- tlumič Fox Float X Performance Elite
- zdvihy (P/Z) 170/160 mm
- řazení/přehazovačka Shimano SLX (1×12)
- kazeta Shimano SLX M7100 (10/21 zubů)
- kliky Shimano MT512 (převodník 32 zubů)
- brzdy Shimano Deore (kotouče 220/200 mm)
- zapletená kola Giant AM 29, vnitřní šířka ráfku 30 mm
- pláště (P/Z) Maxxis Assegai Exo+/Minion DHR DD, 29×2,5/2,4“ MaxxTerra
- teleskopická sedlovka Giant Contact Switch, zdvih 200 mm
- sedlo Giant Romero
- řídítka Giant Contact SL TR35, 800 mm
- představec Giant Contact SL 35, 40 mm
- hmotnost 17,03 kg (vel. L, bez pedálů)
- hmotnost kol (P/Z) 2545/3470 g (včetně pláště, tmelu, kazety, kotoučů, bez pevných os)
- cena 112 999 Kč
- webové stránky
RÁM
Reign má klasický vzhled typický pro Giant, ale kdo není v obraze, podpis výrobce by hledal jen těžko. Novinkou pro Reign je bezesporu úložný prostor v rámu, a to platí i pro hliníkové varianty.
BRZDY
Čtyři pístky jsou pro tak masivní kolo prakticky nutností a v kombinaci s neuvěřitelně velkými kotouči s 220/200 mm už je pak jedno, jestli jsou XTR nebo zde přítomné Deore.
ZAPLETENÁ KOLA
Ráfky i náboje si Giant vyrábí sám. Na prvním místě je tu odolnost, vše ostatní jde stranou. To platí i pro pláště Maxxis Assegai/Minion DHR s řádnou ochranou.
VIDLICE
Továrně naladěné odpružení pro Reign, tím si prošel jak Fox Float X s expanzní nádobkou, tak i vidlice řady 38, oboje v úrovni Performace Elite. A je to znát, odpružení funguje parádně.
FLIP CHIP
Jak je možná úprava geometrie tak snadno a co všechno umí změnit? V případě virtuálních čepů odpružení je každičký pohyb čepu jakýmkoli směrem přísně kontrolován, více než u jiných systémů, které nejsou tak náchylné na jakýkoli výkyv délky tlumiče, vahadel a podobně. Proto výrobce umístil otočnou vložku do úchytu horního vahadla k zadní stavbě. Ale pozor, tato vložka nemá klasické dvě polohy, nýbrž tři! Rozsah nastavení nemůže být velký, protože by to jinak mělo citelný vliv i na odpružení a vedlo by k nežádoucím kompromisům. Přesto rozdíly jsou znatelné i pro laika. Co vše se mění, najdete v tabulce geometrie vždy v pořadí od nízké přes střední po vysokou pozici flip chipu.
FOTOGALERIE
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT