Lídrem ve vývoji nových a stále pokročilejších systémů pro e-biky je jednoznačně německý Bosch. Mezi prvními prosazoval použití středových motorů, neustále rozšiřuje svůj ekosystém o další komponenty, a hlavně vyvíjí zcela nové technologie, na kolech dosud nevídané. Zda jsou tyto technologie pouhou slepou uličkou, nebo se stanou nesmazatelnou součástí elektrokol, ukáže jen čas. Třeba u automatického řazení, na němž německý výrobce spolupracoval s firmou TRP.
Příběh značky Bosch se začal psát koncem 19. století v německém Stuttgartu a od počátku je spjat s precizní strojařinou a elektrotechnikou. V současnosti v jejím portfoliu najdeme ruční nářadí, domácí spotřebiče nebo třeba bezpečnostní prvky do automobilů. V roce 2009 se rodina Bosch rozrůstá o společnost Bosch eBike Systems, která o dva roky později představuje svůj první středový pohon pro elektrokola a začíná udávat nový směr.
Lehký motor pro lehké stroje
Novinkou loňské sezony je motor Performance Line SX určený pro lehké e-biky, gravely a městská kola. Začněme tento test právě jím. Měli jsme možnost ho vyzkoušet na lehkém celoodpruženém karbonovém e-biku s geometrií a zdvihy na pomezí down country a trail bikingu.
Motor je tu poháněn do rámu integrovanou baterií CompactTube 400. Mozkem celého systému je řídicí jednotka System Controller umístěná v horní rámové trubce. Pro přepínání režimů a nastavení pohonu slouží bezdrátové ovládání Mini Remote doprovázené odnímatelným barevným displejem Kiox 300. Všechny komponenty dle výrobce váží pouhé 4 kg a jsou součástí celku s názvem Chytrý Systém (The smart system). Motor vychází z prověřeného modelu Performance Line CX, který prošel odtučňovací kúrou a zhubl o 30 % na cca 2 kg. Tak drastická změna s sebou nese i pokles krouticího momentu z 85 Nm na 55 Nm.
Co se může zdát jako změna k horšímu, je ve skutečnosti krok kupředu. Motor je totiž konstruován tak, aby se svým projevem co nejvíce přiblížil jízdě na běžném kole. Okamžitě sepne, jakmile šlápnu do pedálů, a odpojí se, když přestanu. Navíc je tento nárůst pozvolný a jen výjimečně se objeví nepříjemné kopnutí. To ovšem neznamená, že motoru chybí dynamika. Té má na rozdávání, ale není to splašený mustang. Je to dáno tím, že řídicí jednotku nejvíce ovlivňuje snímač kadence. Čím víc točím klikami, tím více podpory se mi od motoru dostává. Pokud bych pedály jen tak šolichal, motor by se flákal se mnou a moc bych se neprojel. Jakmile ovšem pořádně zaberu a roztočím kliky, roztočí se i motor a kolo vyrazí kupředu. Tedy žádné překvapivé kopnutí, ale zcela očekávaná reakce.
Ostatně jedná se o první motor, u kterého při jízdě po rovině nepoznám, kdy vypne nebo zapne. To je typický jev pro rychlosti mezi 25 a 26 km/h. Dosud jsem vždy pociťoval střídavé zpomalení a zrychlení motoru. Motor Performance Line SX tímto neduhem netrpí. Jednak je sepnutí pozvolné, jednak neklade téměř žádný odpor, když nezabírá. Jízda je tedy krásně plynulá.
Tomu odpovídá i průměrný poměr výkonu mezi jezdcem a motorem. Po celou dobu testování jsem se pohyboval v rozmezí 40:60 % až 60:40 % podle terénu a sklonu. Z toho je patrné, že jednotka je nastavena tak, aby nepřidávala o moc víc, než dává jezdec.
Že je tento systém určen pro výkonnostní e-biky, které se svou hmotností pohybují mnohdy i hluboko pod 20 kg, potvrzuje volba baterie CompactTube 400. Číselné označení odkazuje na množství energie uložené uvnitř, tedy 400 Wh, což odpovídá kapacitě 11,1 Ah. To je o polovinu méně, než e-biky dnes běžně mají. I tak jsem s přehledem ujel přes 50 km v horském terénu s převýšením téměř 1000 m a při teplotě mezi 0 a 5 °C. A to jsem nejčastěji využíval režim eMTB (druhý nejvýkonnější). Věřím, že mít tento systém na gravelu a pohybovat se ve vyšších teplotách, zvládnu ve stejném terénu ujet o 20–30 km více.
Ovládání kola je velmi intuitivní. K zapnutí/ vypnutí pohonu postačí krátké stisknutí tlačítka na řídicí jednotce umístěné na horní rámové trubce. Stejně jednoduché je i ovládání pomocí bezdrátového zařízení Mini Remote se třemi tlačítky. Hlavní dvojice v podobě kolébky přepíná mezi režimy a třetí malé tlačítko listuje obrazovkami na displeji a otevírá menu nastavení. Mě osobně tento pohon velmi nadchl.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
A teď ta automatika
Na tomto místě zdánlivě opustím Bosch a napřu svou pozornost k firmě TRP. Mnohým tato tři písmena asi nic neřeknou. A co Tektro? Tady už se většina cyklistů určitě chytne. No jasně, brzdy! Tato tchajwanská firma vznikla již v roce 1986 a zaměřila se na masovou produkci nejprve ráfkových a následně i kotoučových brzd pro kola nižší cenové kategorie.
V roce 2006 přibyla již zmíněná zkratka TRP, Tektro Racing Products. Jak již název napovídá, cílí tato divize do výkonnostního segmentu. Nabízí nejen hydraulické brzdy (hlavně pro disciplíny od trailu po sjezd), ale i vlastní pohon. Jednak sjezdový 1×7, jednak bikový 1×12. A od letošního roku i elektrický s označením TRP E.A.S.I. A12. Ten je určen pouze pro e-biky se systémem Bosch. Kruh se uzavírá. Na vývoji tohoto systému se totiž podílely obě firmy a jedná se o automatické řazení! Ovšem nečekejte převodovku v zadním náboji. E.A.S.I. A12 je klasická přehazovačka s 12rychlostní kazetou. Tedy ne až tak klasická. Je elektrická a zcela ovládaná řídicí jednotkou System Controller.
Přiznám se, že mě mile překvapily použité materiály a kvalita zpracování komponentů TRP. Dosud jsem je vídal pouze ve virtuální rovině. Řadicí páčky jsou na dotek pohodlné a jejich odpor při stisku a délka kroku jsou vyladěny tak, aby působily přirozeně a aby za jízdy nedocházelo k nechtěnému přeřazení. Stejně kvalitním dojmem na mě působila i přehazovačka. Výborně je řešeno její napájení. Napájecí kabel není připojen natvrdo, ale pomocí vodotěsného konektoru. Pokud by došlo k poškození kabelu, lze ho jednoduše vyměnit. V nabídce TRP je i dvojice 12rychlostních kazet. Prémiová EVO12 s rozsahem 10–52 zubů a základní TRP s rozsahem 10–50 zubů. Na testovacím kole nebyla ani jedna z uvedených, nýbrž osvědčená sestava pastorků Shimano SLX s rozsahem 10–51 zubů. Tato symbióza fungovala perfektně.
Ale zpět k automatice. Jak to vlastně funguje? Přehazovačka řadí podle nastavené kadence (intenzity šlapání). Nejprve je tedy nutné zvolit výchozí hodnotu (já jsem začal a nakonec i skončil na 80 otáčkách za minutu). Současně s rozjezdem začíná jednotka snímat aktuální kadenci. Pokud se odchýlí od nastavené hodnoty o 5–10 otáček/min., systém přeřadí. Navíc těsně před zařazením lehce poklesne výkon motoru, takže posun na vedlejší pastorek je hladší a pohonné ústrojí tolik netrpí.
Je-li trasa pozvolná, systém funguje a není třeba se řazením nijak zabývat. Ani při volnoběžné jízdě. Nezáleží na tom, začnu-li šlapat po delším sjezdu nebo se rozjíždím na semaforu. Vždycky je tam ideální převod, který automatika zařadí podle aktuální rychlosti. Za mě jednoznačně nejlepší vlastnost tohoto systému.
Automatické řazení se jeví jako ideální řešení pro městská a turistická elektrokola. Ještě si ho dovedu představit u štěrkoletu nebo biku na dlouhé výlety. Ale rozhodně se nehodí pro dynamickou jízdu v terénu (XC, traily, enduro) a ani pro výkonnostní jezdce. Poznal jsem to na sobě, kdy mi dlouho trvalo najít ideální hodnotu kadence. Buď to řadilo brzy, nebo pozdě. Jízdní styl bikera se nesmí přizpůsobovat řazení. Mělo by to být právě naopak.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Myslím, že chyba je snažit se definovat styl pouze nastavením jediné hodnoty. Lepší by bylo navrhnout algoritmus, který by zohledňoval více faktorů. V první řadě odlišit kadenci při řazení na lehčí a těžší převod, zohlednit aktuální sklon, dynamiku jezdce a klidně přidat i další metriky. Bez toho se často stávalo, že se systém rozhodl přeřadit i ve vysloveně nevhodné chvíli, kterou je například prudký technický výjezd, který vyžaduje dostatek energie, a tedy vyšší kadenci. Nebo při záběru vestoje, kdy se noha najednou propadla do spodní úvratě. Trpí tím nejen pohodlí bikera, ale též pohonné ústrojí. Zcela bez reakce jsou prudké výjezdy. I přes množství senzorů systému chybí jeden zásadní, a tím jsou oči. Jezdec vidí, předvídá a včas si přeřadí. Automat zatím předvídat neumí, protože nevidí. Na trailech se mi pravidelně stávalo, že mi ve sjezdu bike přeřadil na těžký převod, který jsem v následném výjezdu neutáhl.
Naštěstí je z toho cesta ven – přepnout na manuál. To se provede stisknutím kulatého tlačítka na těle řadicích páček. Manuální řazení reaguje rychle a přesně. Podržím-li stisknutou páčku, přehazovačka přehazuje, dokud ji znovu neuvolním. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, zda je možné prohodit funkce u páček, jak to umožňují Sram i Shimano.
Ovšem ani v ručním režimu není jistota řazení. Již jsem zmínil, že se jedná o elektrickou přehazovačku napájenou kabelem z hlavní baterie. Aby tedy bylo možné řadit, musí být zapnutý celý systém. Naštěstí nároky na napájení jsou tak nízké, že vůbec nezáleží na úrovni nabití hlavního akumulátoru.
Z několika vyjížděk jsem se vracel s úplně vybitou baterií, tedy bez podpory motoru, ale řazení stále fungovalo. Vypnutý motor neklade téměř žádný odpor a hmotnost kola už není tak vysoká, takže se na něm dá snadno jezdit i bez motoru. Pokud by se systém zcela vypnul, zbyl by mi pouze singlespeed. Asi se to nikdy nestane, ale vyřešil by to malý sekundární akumulátor určený pouze pro řazení, který by se v případě potřeby dobíjel z hlavního zdroje.
Bez apky už to nejde
Aby byl celý systém opravdu chytrý, nesmí mu chybět chytrá aplikace pro chytrý telefon. Taky že nechybí. Jmenuje se eBike Flow a je volně dostupná jak pro Android, tak pro iOS. Po nutné registraci je potřeba nejprve spárovat kolo. Jakmile tento proces proběhne, můžu si přes mobil nastavit chování e-biku podle svých potřeb. Upravit si jízdní režimy, nastavit obrazovky na displeji, nahrát předvolenou trasu, stáhnout projetou trasu ve formátu GPX nebo FIT, nebo třeba zamknout celé kolo. Nejde o fyzický zámek, ale o deaktivaci systému pohonu. To je možné buď pomocí aplikace, nebo pouhým odejmutím displeje.
Oproti konkurenčním systémům Bosch stále nepodporuje komunikaci s cyklocomputery a navigacemi. Pokud bych si chtěl přidat záznam jízdy včetně všech metrik do svého účtu Garmin, musel bych v aplikaci eBike Flow vyexportovat jízdu ve formátu FIT a následně ji importovat do aplikace Garmin Connect. To je zbytečně zdlouhavé. Ale údajně by tato nevýhoda měla být v blízké budoucnosti odstraněna.
Ještě pár drobností
Po celou dobu testování se venkovní teploty pohybovaly okolo 5 °C nebo pod nimi. To mi znemožnilo nabíjet kolo v garáži (není vytápěná). Jakmile je teplota baterie nižší než pět stupňů, nabíjení se nespustí. Pravděpodobně kvůli ochraně článků. Pro každé dobíjení jsem tak musel kolo brát do vyhřívaných prostor. Drobná, ale přece jen komplikace.
Ještě bych se rád zastavil u brzd. Na kole sice byl osazen systém ABS, ale nefunkční. Z nějakého důvodu byl deaktivován přímo z centrály v Německu. Nicméně brzdy fungovaly zcela normálně. I na tomto systému spolupracuje Bosch s TRP. Využívá k tomu model hydraulických čtyřpístků Trail Evo s minerálním olejem. Ergonomie pák je taková, že do nich prsty krásně zapadnou. Dávkování brzdné síly je plynulé a výkon při pevném stisku pák úžasný. Měl jsem možnost ho při jedné z jízd vyzkoušet na vlastní kůži a vyšel jsem z toho naštěstí jen s lehkou naraženinou ramene.
Technologie ABS známá především z automobilů a motocyklů je od roku 2018 dostupná i pro e-biky. První generace měla za cíl zvýšit bezpečnost hlavně při jízdě v městském provozu. Široké uplatnění našla především u eCity a eCargo kol. Současná, již třetí generace s označením ABS Pro se zaměřila na výkonnostní jezdce v gravity disciplínách. Nabízí dvojici režimů ABS Trail Pro a ABS Race. Jak názvy napovídají, první režim by měl zlepšovat jízdní vlastnosti a bezpečnost e-biků na trailech. Ten druhý je určen pro závodní enduro s cílem projet rychlostní zkoušky rychleji. Oba režimy si lze přizpůsobit podle vlastních potřeb buď v mobilní aplikaci, nebo přímo na displeji kola. Jak jsem uvedl, tohle jsem nemohl vyzkoušet, ale pro úplnost by neměla chybět alespoň informace.
Víc než jen pohon kol
Z testu je vidět, že Bosch investuje nejen do vývoje svých pohonů a baterií, ale současně se snaží aplikovat některé systémy z auto/moto segmentu do e-cyklistiky. Samotný motor Performance Line SX mě zcela pohltil, ale kombinace s automatickým řazením TRP E.A.S.I. A12 mě moc nenadchla.
Větší smysl by mi dávalo použití na turistických kolech. Když už ho ale na kole máte, nezapomeňte na tuto radu: v terénu přepnout na manuál! Už proto, aby vás to nebolelo tam, kde nechcete, aby vás to kdy bolelo.
Text a foto: Matěj Stejskal
TECHBOX
motor Bosch Performance Line SX
hmotnost cca 2 kg
max. krouticí moment 55 Nm
max. výkon 600 W
jmenovitý průběžný výkon 250 W
baterie CompactTube 400
hmotnost cca 2 kg
napětí 36 V
kapacita 11,1 Ah
množství uložené energie 400 Wh
OVLÁDÁNÍ
řídicí jednotka System Controller, dvě tlačítka, 5x LED
ovladač Mini Remote, bezdrátový, tři tlačítka
displej Kiox 300, barevný, odnímatelný
ŘAZENÍ
přehazovačka TRP E.A.S.I A12, elektrická, 12 rychlostí
řadicí páčky CMD Shift Switch, bezdrátové, dvě páčky, ovládací tlačítko
kazeta Shimano SLX, 10–51 zubů
FOTOGALERIE
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT