Tato otázka má několik odpovědí. Konkrétně u modelu Michelin je
časté vícebarevné provedení – ve chvíli, kdy se v kontaktní ploše
začnou objevovat stopy jiné barvy, než má běhoun, je čas na výměnu.
Dalším znakem pro výměnu je „ploška“ na dezénu, ta zvyšuje valivý
odpor a zhoršuje ovladatelnost a jistotu vedení kola ve sjezdech, ale také
naznačuje zmenšení vrstvy gumy a znamená větší náchylnost k defektu.
Posledním stádiem je projetí pláště až na plátno, ale to je spíše
záležitost pro kaskadéry. Pokud používáte kolo i ve zhoršených
klimatických podmínkách, je třeba důsledně kontrolovat i patky a boky
pláště, sůl a nečistoty mohou být agresivní a narušovat materiál. Díky
vysokému tlaku může pak snadno dojít bez varování k prasknutí plátna a
bouchnutí pláště. Poslední a asi nejméně oblíbeným znakem konce
životnosti je „švestka“, tedy povolení několika vláken a ztráta
kompaktního tvaru pláště. K tomuto jevu může dojít po poškození
ostrým předmětem (kamínek, sklo) i u téměř nového pláště. Mám
osobní velmi dobrou zkušenost s o něco nižším tréninkovým modelem
Michelin, na němž jsem najel i 5000 km a i přes malou plošku nevykazoval
po celou dobu zhoršené jízdní vlastnosti. Záleží však na konkrétním
modelu a jeho určení – například velice dobrý plášť Schwalbe Stelvio
se při testech ukázal jako vynikající jízdními vlastnostmi (nízký
valivý odpor, skvělá přilnavost), ale vydržel „pouze“ 2000 km, pak se
objevila „švestka“. Je to však závodní plášť, proto jsou
upřednostněny právě skvělé vlastnosti. Pokud hledáte dobrý plášť pro
závody, doporučil bych dva páry – jeden tréninkový s velkou výdrží
(bez ohledu na jízdní vlastnosti) a druhý závodní.
Eda Pinkava
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT