Na nic nečekej

Globalizace se stává čím dál hmatatelnější a nikoho už nepřekvapí, když se na jakékoli součástce kola objeví informace o jejím zrodu na Dálném východě. Nejinak je tomu u rámu kola Pardus, které se nám dostalo do redakčního testu posledního letošního vydání časopisu 53×11. A my jsme zvědaví, zda budou naše zkušenosti takové, jak napovídá jeho označení, tedy super.

Nejvyšší model tohoto východočínského výrobce staví na karbonovém materiálu s označením Ultra High Modulus a technologii All-In-One Molding, tedy vymodelování rámu jako jediného kusu na polystyrenovém korpusu, který se následně odstraní za pomoci chemického procesu. Vlákna pojí pryskyřice s tajemným označením 1,4 Mach–R, které odkazuje na namáhání, jakému musí odolat stíhací letouny. Výsledná technologie zde nese název Air Wing Resin System. Každý rám v továrně prochází ultrazvukovým nedestruktivním testem umožňujícím odhalit případnou sebemenší vadu materiálu.

POHLED NAPOVÍ

Tento model cílí rovným dílem na tuhost i aerodynamiku. První z potřeb se odráží ve vskutku nepodceněné mase spodní rámové trubky sázející na průřez ve tvaru písmene „D“. Ten ve spodní části nabývá šíře postačující pro vsazení středového pouzdra, z jehož boků vystupují pouze krytky napřímo vložených ložisek standardu PressFit. Tvarování, kde byste marně hledali byť náznak kruhu provází i ostatní části rámového základu, jehož nedílnou součástí je i aero sedlovka. Nízký odpor vzduchu je zároveň úkolem kompaktních karbonových řídítek vlastní produkce, kopírujících v horní části tvar křídla. Ke specifikům rámové konstrukce patří také ukrytí bovdenů do nitra rámu a univerzalita k použití mechanického i elektronického řazení. Pokud jsme se zastavili na asijském kontinentu, nemáme to daleko do míst, kde byla „ukována“ i komponentová výbava Shimano Ultegra. Ta se zde objevuje v mechanické podobě s „dospělou“ sestavou převodníků a současně ve stále řidčeji viditelné variantě s ráfkovými brzdami. Tchaj-wan je pak rodištěm sedla Velo s ocelovými ližinami, načež se skokem přes půl světa dostáváme k zapletenému setu Equator z produkce domácí značky Equinox. Kola s vysokými karbonovými ráfky z materiálu Toray hostí galusky Tufo Elite Ride v šíři 25 mm. Tím je komplet o celkové hmotnosti 7,2 kg připraven k prověrce.

LEHKOST VRCHAŘSKÉHO BYTÍ

Do společných kilometrů jsme se pustili pěkně zhurta a odezva kola byla ukázková. Tuhost spodní partie si dokonale notovala s klikami Shimano Ultegra ve velké odolnosti vůči boční fl exi a společně transportovaly energii na kazetu a dále zapletený set. O jeho neměnnou pozici v celokarbonových patkách se staraly masivní řetězové vzpěry. To, že jsme nevnímali jakýkoli projev poddajnosti, umožňovala spolu se zadní stavbou samozřejmě i zapletená kola, kde se na tuhosti ve společnosti padesáti milimetrů karbonové stěny podílely i radiální výplety na předním a pravé straně zadního kola. I dobře odvalující galusky Tufo byly přínosem k minimalizaci ztrát v kopcích jakéhokoli sklonu, stejně jako zdatným pomocníkem v ukrajování vzdálenosti na rovině. Jediné, co jsme museli v ohledu chování stroje v členitém terénu konstatovat, byl poměrně krátký posed, daný spolu s kratší horní rámovou trubkou i sázkou na představec o délce 100 mm. Více než na stabilitu vedení stopy je zde viditelně cíleno na lehkost ovládání ve stoupáních a bezprostřední reakci na povely ke změně směru. Pokud jsme se tedy dostali do obráceného sklonu silnice, soustředění na udržování směru bylo na místě. I zde jsme se ale mohli opřít, a to doslova, o tuhost spodku kola. Pokud jsme se zapřeli do vnějšího pedálu, stroj poslušně opsal požadovaný rádius zatáčky. To jsme si mohli užít nejen na dokonale vyžehleném povrchu, ale i ve chvílích, kdy podklad měnil svou tvář jako aprílové počasí.

ČELISTI STÁLE V KURZU

Struktura brzdné plochy ráfků neprojevila disharmonii ve spolupráci s brzdovými špalíky za žádných povětrnostních podmínek. Samozřejmě nebyl efekt rovnocenný stisku destiček na kovovém rotoru, ale klasik by ani tak neměnil. Stejně spolehlivé bylo řazení Shimano v úrovni Ultegra, mechanika posouvala řetěz téměř bez odporu a s absolutní přesností. Pokud jsme se při testu rozplývali nad efektivitou přeměny energie na pohyb, s nabídkou pohodlí to bylo o poznání slabší. I když sedlovce nechyběla tvarová úprava pro zajištění vyšší pružnosti, tento efekt byl spíše průměrný a sedlo, ač nemálo polstrované, s rozmazlováním jezdcova pozadí také šetřilo. O moc více porozumění jsme nenašli ani u ploché konstrukce řídítek, i jejich provedení cílí spíše na tuhost než na pohlcování otřesů. Kompromis v otázce komfortu jsme ale brali jen jako malou daň za to, jakou svižnou jízdu jsme si mohli v sedle stroje užívat. Kdo by ale myslel na komfort ve chvíli, kdy se rozhoduje mezi úspěchem a prohrou, tehdy je hlavním požadavkem rychlost. A ta stroji Pardus nechybí. Eda Pinkava Foto: Petr Štuka

PARDUS SUPER 5 TEAM

materiál rámu Pardus Carbon vidlice Pardus Carbon, kónický sloupek 1 1/8–1 3/8“ zapletená kola Equator 50, galusky Tufo Elite Ride, 25 mm, hmotnost kol 990/1475 g (P/Z, včetně galusek, upínáků a kazety) sada Shimano Ultegra (11 rychlostí, kazeta 11–30 zubů) kliky Shimano Ultegra (převodníky 53/39 zubů) doplňky představec Pardus Track (100 mm), řídítka Pardus Carbon Aerobar (440 mm), sedlovka Pardus Carbon (aero), sedlo Velo (ližiny ocel) velikosti 480, 510, 540, 560, 580 mm hmotnost 7,2 kg (velikost 540 mm, bez pedálů) cena 59 900 Kč