Představení a testy dalších modelů:
- SPECIALIZED TARMAC SL 2
- CANNONDALE SCALPEL CARBON 1
- ELLSWORTH MOMENT
- GT SANCTION 1.0
- GARY FISHER SUPERFLY
- TOMAC SNYPER 140 2
- KONA COILAIR
- NINER R.I.P. 9
- PELL’S SE7EN
Mohli jste svou tretru ponořit do bikové řeky kdykoliv v rozmezí od jara devadesátých let po současnost, nad kolébkou vám mohly stát XC sudičky anebo jste klidně dítětem northshoreové generace, jméno John Tomac ale na 99 % znáte. Jsou hrdinové svého času, kteří nikdy nepřekročí danou éru, a pak těch pár, co vstoupí do pomyslné či volené síně slávy. John Tomac je v obou. Šampion v cross-country i sjezdu, dominantní postava americké i světové bikové scény, nakrátko silničář, který vstoupil na pole MTB s obloukovými řídítky na svém Yeti, aby následně dal horským kolům zcela specifický ráz jak pionýrstvím v případě štítků na helmách, airbrushe či diskových kol, tak i užitím plného odpružení a kombinováním fyzické síly s mistrovskou pilotní technikou.
Dlouholeté zkušenosti v sedle Johnny T zúročuje již nějaký ten čas vývojovou činností pro nejednu přední značku branže. Od odpružení přes pneumatiky po konstrukci rámu. Tomac pracoval a pracuje pro nejrůznější značky, v současnosti mimo jiné pro tu nesoucí jeho jméno s nezaměnitelným logem orla, Tomacovým znakem od časů nástřiků na helmy Troy Lee Designs, symbolizujícím kladný vztah k venkovskému, kovbojskému stylu života na ranči v Coloradu. Tomac nejprve v závěru své závodní kariéry společně s dlouholetým kolegou a otcem Manitou Dougem Bradburym založil v roce 1998 značku Tomac Bikes, v jejímž výrobním programu byly jak sjezdové stroje pro tým světového poháru, tak i XC rámy. Značka později přešla pod konglomerát American Bicycle Group, zastřešující i Merlin nebo Litespeed. Orlu se ale v novém hnízdě příliš nedařilo, a tak byl novými majiteli stažen z výrobního programu. Na nohy předloni značku postavil Joel Smith, někdejší bikový žurnalista a vedoucí marketingu Answer Products, firmy vyrábějící vidlice Manitou po nákupu od Bradburyho v devadesátých letech. A tak se kruh uzavřel, trio ex-Manitou spolupracovníků se sešlo nad čistým rýsovacím prknem reinkarnace Tomacu v Nebrasce. I když ne tak docela, leccos z původních Johnových a Bradburyho koncepcí Tomac zůstalo zachováno.
Seznamte se: Snyper 140
Se svými bohatými zkušenostmi s odpružením a s Bradburym a dalšími inženýry kolem sebe začal Smith budovat Tomacu pozici v přeplněném trhu. „Neděláme silniční kola, BMX ani městská kola nebo ona esoterická. Jezdíme na horských kolech. Těm rozumíme a ty také vyrábíme. Věříme jednoduchým, hard-coreovým bikům vyrobeným lidmi, kteří je sami sedlají.” Co dodat k firemnímu profilu?
TOMAC SNYPER 140 2
Snyper představuje v nabídce značky čistokrevné XC kolo, tedy to, co šuplíčkáři a škatulkáři rádi označují termínem trailbike. 140 mm zdvihu nad oběma koly je podle Smithe logickou volbou: stroj je lehký, stále slušně hbitý, vidlice s 32mm vnitřníma nohama nabízí mnoho, přitom ještě bez těžší pevné osy a stavby, rám jde ruku v ruce s tím, stejně tak zadní odpružení bez zbytečných expanzních nádobek tlumičů a gramově rozmařilejších velkoobjemových řešení. Ty přitom často totiž přinášejí jen 20 mm kroku navíc, což podle hlavy Tomacu nestojí za to.
Zdvih navíc sám o sobě je jen málo říkajícím faktorem. Důležitější je kvalita jeho kroku. U Tomacu spoléhají na tlumiče Fox Float RP23 či RP2 s objem rozšiřujícím nástavcem a na zakázku laděným tlumením komprese. Pro Joela Smithe jde jen o logické pokračování v tom, co již začal dělat u Manitou – tedy specifické doladění univerzálního produktu. Smith a spol. zdůrazňují, že chtějí, aby bike současně dobře jel i péroval, aby z daného vydal maximum.
Tomu vedle maximálně uzpůsobených tlumičů odpovídá neméně důležité řešení odpružení rámu. Pozice hlavního čepu je podle značky taková, že maximalizuje efektivitu přenosu záběru na pedálech, přitom ale pérování není uzamčeno, jen umravněno. Samotný průběh charakteristiky zdvihu rámu je poměrně lineární, což podle výrobce dobře ladí právě s vlastnostmi tlumičů Fox – jejich mírnou progresivitou druhé poloviny kroku a hladkým vplutím do zdvihu z jeho kraje. To vše vhozeno do jednoho hrnce má činit pérování Snyperu hlubokým, držet je ale současně relativně na kraji zdvihu, bez zbytečného přepružování. To jednak – s doporučeným 30–35% ponořením statickou jezdcovou hmotností – činí bike solidně akcelerujícím a jednak nedovoluje pérování sedět příliš hluboko a okrádat se tak o zdvih.
To ještě ale není vše
Pérování je jistě primárním bodem na cestě za povedeným celoodpruženým cross-country bikem. Neméně důležitá však je kompaktnost stavby a souběžně její nízká hmotnost. Že totiž lehké kolo dobře jede, je známá věc a, mimo jiné, také parádní klišé. A v tomto případě pravdivé. Nízká hmotnost ale nemůže jít na úkor tuhosti stavby. To vědí pochopitelně i u Tomaca, a tak je manipulací s trubkami, výztuhami, solidními ložisky, krátkým vahadlem a trojúhelníkovým tvarem zadní vidlice docíleno výrobku, který samy materiály značky označují za „nejlehčí a současně nejtužší rám ve své třídě”. Tomac totiž uvádí pro rám velikosti Medium s tlumičem Fox RPP 23 hmotnost 3,08 kg.
Podívejme se nyní detailněji na rám, stojí to za to. Vedle již zmiňovaných tvarovaných trubek, jako je ta dolní či ze dvou půlek svařený nosník čepů nad středem z hliníkové slitiny 6069 T6, zaujme jak dominantní snížení horní trubky pro maximum prostoru kolenům, tak i návarky na hlavové partii a pak pod zámkem sedlovky. Patky, podkova dolního ramene za středem a vahadlo jsou kované, do horní vzpěry zadní stavby pak je vtělen karbon, včetně přemosťující výztuhy. Proč? Joel Smith uvádí, že pohyb zadních vzpěr vůči sobě se uskutečňuje jen asi v rozmezí pěti stupňů. Pak je podle něho zbytečné tříštit jejich soudržnost čepem. Karbon je pro tuto aplikaci optimální svou nulovou materiálovou únavou při správném navržení a nízkou hmotností. Ložiska všech čepů jsou designována pro kosoúhlý styk a umístěna v rámu tak, aby byla co nejméně zatěžována. Zajímavostí je rovněž přesmykač umístěný na zadní stavbě místo na rámu – to pro lepší řazení a snazší ubytování hlavního čepu na rámu.
Kola Tomac jsou vyvíjena a navrhována ve vzpomínaném Lincolnu v Nebrasce, výroba je pak realizována na Taiwanu. Snyper 140 je k dispozici ve velikostech S, M, L a XL.
Jen prověřené komponenty
Snyper je nabízen ve dvou komponentových variacích. Testovaná verze 2 sice rezignuje na vyloženě high-endové vybavení jako karbonová řídítka nebo kliky a obráběné komponenty kokpitu Thomson, je však stále již na první pohled kladně přijímána terénními gurmány. Posuďte sami: vzduchový tlumič Fox RP2, vidlice Fox F32 R se seřízením odskoku, brzdy Avid Juicy Five se 185mm kotouči, kola Sun Ringlé Disk-Jockey, dvojsměsné pneumatiky Kenda Nevegal 2,35″ (mimochodem další produkt s podpisem Johnny T.). Pohon zajišťuje mix komponentů TruVativ, Shimano XT a LX, v kokpitu pak úřaduje FSA, a sice řídítky, představcem, hlavovým složením a sedlovkou, WTB zase gripy a sedlem. Podtrženo, sečteno, 13,2 kg za 2899 euro (Tomac zatím není dovážen na český trh).
Žádné rodeo, klidný cval i trysk
Ach, zase ta jména… Již od dob, kdy Joel Smith stál v čele obchodního oddělení Manitou, objevovala se na vidlicích jména jako Sherman, Nixon… Ať si kdo chce co chce říká, taktéž Snyper je minimálně dvojznačné a problematické jméno. A je to škoda, protože Joel není žádný militarista a bílý Tomac je zpropadeně dobrý full! Takřka do puntíku totiž plní, co slíbil, a zařazuje se na elitní list XC biků, čítající právě tolik míst, kolik je prstů na jedné celoprsté rukavici.
Tomac je v akci kompaktní. Sice nespadá až do kategorie ultralehkých kol, na druhou stranu ale jasně prezentuje soudržnost a solidnost konstrukce i v rozbitých, zuby rozdrkotajících pasážích. Tuto vlastnost narušilo v průběhu testu jen povolení hlavního čepu současně s tím u vahadla – u obou ložisek však nebylo problémem vymezit znovu adekvátní vůle a pokračovat v ježdění.
Minimálně ve dvou bodech se pak zcela jasně ukazuje, že papírová hodnota zdvihu není tím, oč v terénu běží. Za prvé je Snyper maximálně zdatný bike díky geometrii a vybavení vycházejícímu z mnoha kilometrů praxe, jako jsou 2,35″ široké dvojsměsné Kendy Nevegal či 185mm disky. V druhém bodě je potom Tomac pérováním jistě plně vyhovujícím XC bikem nové generace pro 99 % všech jezdců: je svižný, elegantní bez downhillové optiky a přesto maximálně účinný v terénu. Dvakrát 140 mm je využito beze zbytku díky famózní vidlici i tlumiči. Fox Float RP2 se chová jako citlivější Manitou SPV nejvyspělejší generace: drží pružení při šlapání hodně klidné a při záběru skutečně solidně tvrdé, přesto je znát nerušená aktivita pérování i pod šlapáním. To vše s tlumičem seřízeným na takřka třetinu statického ponoru a na pozici ProPedal „-“, tedy na maximální citlivosti. A jinak Float terén ani neochutnával. Oba komponenty pružení, vidlice i tlumič, jsou přitom velice komfortní a lineární. U vidlice jsme si pak znovu ukázali, jak moc chybujeme, necháme-li v komoře tlak větší než ono výsledné skutečně čtvrtinové ponoření pod jezdcem. K pohodlí jízdy přispívá i objem pneumatik a skvělé sedlo WTB Rocket.
Řídítka FSA jsou podivně lomená a byla jediným komponentem, který by si asi zasloužil předčasný odchod na střídačku. Ale asi až po sezoně. Naopak stahovací gripy WTB se zdály od pohledu všelijaké, při jízdě pak příjemně překvapily. Nehledě na řídítka pak Tomac vykazuje výbornou geometrii pro šlapání stejně jako jízdu v kopcích samotných. Jak již bylo řečeno, pérování poskytuje jistou oporu při šlapání, přesto nezapomene pracovat třeba na rozbité louce. Bike se lehce řídí, ve výjezdech není nutno kdovíjak přesedat či balancovat, Snyper jede jistě a ochotně vpřed a vzhůru.
Geometrie s hlavovým úhlem 68,5° je spíše rychlejší a pohotová, negativně je však tento jev možno zaznamenat jen při prvních jízdách, a to ještě jen vprostřed prudkých a rychlých úžlabin. Skvělé odpružení, spolehlivé brzdy a široké a jisté Kendy však skutečně činí tuto vlastnost spíše dílem nezvyku a po několika společných jízdách již vnímáte mrštnost biku jen jako plus.
Osazení Tomacu od elegantního a účinného upínáku sedlovky po náboje Ringlé s neméně parádním zavíráním si zaslouží aplaus za absolutní spolehlivost, přitom pohlednost, bez zbytečně nabubřelé exkluzivity. Více ani ten největší bikový snob nepotřebuje ke spokojenosti.
Láska s ostřelovačem
Se Snyperem 140 se to má jako v americkém filmu o vztahu vojáka a civilisty. Víte, že váš milý či milá dělá něco, co je vám proti srsti, ale láska i hory přenáší, a tak si, nehledě na povolání, od druhé polovičky nemůžete pomoci. Stejně tak špičkové vlastnosti smazávají podivné jméno a činí Tomac objektem nejvřelejšího zájmu. Ačkoliv se to na první pohled nezdá, bike skrývá kouzelnou formulku na nevídané spojení hbitosti, kompaktnosti a odpružené kapacity. Inu, zdá se, že přece jen platí, že legendárním se někdo či něco nestává jen tak pro nic za nic.
Tomáš Taich Foto: Jerry Efeb
Představení a testy dalších modelů:
- SPECIALIZED TARMAC SL 2
- CANNONDALE SCALPEL CARBON 1
- ELLSWORTH MOMENT
- GT SANCTION 1.0
- GARY FISHER SUPERFLY
- TOMAC SNYPER 140 2
- KONA COILAIR
- NINER R.I.P. 9
- PELL’S SE7EN
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT