U většiny značek vychází elektrokola z jejich zavedených bezmotorových vzorů, u Kellysu to ale neplatí. Nejbližší příbuzný modelu Theos je zde trail bike Thorx. Theos je ale jiný, svůj a o generaci novější. U výrobce se dočteme o robotickém svařování, designování a výrobě v Evropě. Také to, že jejich systém odpružení s virtuálním čepem otáčení zadní stavby se jmenuje Think Link, a pozor, také že hlavová trubka má 1,8″, tedy jde o provedení SuperOversize. Když dodám, že motor disponuje kroutícím momentem 95 Nm, už jsem si naplno získal vaši pozornost?
Ale hezky popořadě. Rám je z hliníkové slitiny šestitisícové řady, ale zda ho vaří robot, nebo zkušený svářeč, to laik těžko pozná. Naopak právě ani laik nepřehlédne, že jde o e-bike. Konstrukce je velmi robustní, Theos si nehraje na schovávanou. Zadní stavbě se zdvihem 130 mm sekunduje vidlice se 150 mm. Baterie je integrovaná, ale dá se vyjmout. Určitě potěší poměrně dlouhá, nepřerušená a nezprohýbaná sedlová trubka, tedy nic nebrání použití delší teleskopické sedlovky, tedy velkému zdvihu. Doplňme detaily, jako jsou masivní výměnné patky (tedy nejen hák pro přehazovačku), integrovaný blatník částečně chránící čepy a tlumič a klasické pogumování řetězové vzpěry.
Geometrie je vlastně jedna ze stěžejních vlastností tohoto kola. Stabilita Kellysu při vedení přímého směru se neztrácí ani při zatáčení. Pozitivně hodnotím pocitově spíše nižší střed, tenhle pocit ale bude dán spíš nízkým těžištěm obecně, které značně ovlivňuje motor, baterie a celková nezanedbatelná váha celku.
Znát je i strmější sedlový úhel, díky němuž šlapu více pod sebe než před sebe, i tohle je povedené. Stejně tak i přiměřeně dlouhý a vzpřímený posed/úchop. Ani vestoje necítím, že by v tomto směru bike jakkoli nevyhovoval, že by byl příliš dlouhý či naopak krátký. Důkazem mi vždy a znovu byl průjezd značně svažitých zatáček z kopce a další sjezdové momenty. A to i přes jinak tabulkově mimořádně dlouhý reach hraničící s tím, co jinde najdete spíš u velikosti XL. Krásný důkaz, že jen z tabulek si kolo prostě nepřečtete.
Celkově je znát hmotnost soustředěná okolo středu a u zadního kola. Vyjet prudký svah je jen otázkou trakce, nic jiného vás nezastaví, pokud nejste úplné kopyto. I na místech, kde bych jinak dávno tlačil, se přední kolo od země neodlepí ani o píď. V tom má prsty i opravdu velmi dlouhá zadní stavba. To kvůli ní skoro nejde odlepit přední kolo, ani když jezdec řádně cukne zadkem vzad a zatáhne za řídítka. Vážně je třeba velmi silný impuls.
Místo tabulkového představce se 60 mm byl nasazený naštěstí jen 45mm, což je pro tenhle bike ideální délka, proti níž nemůžu mít křivého slova. S přimhouřenýma očima přehlédnu i jen 31,8mm průměr řídítek.
Přes veškerou svou váhu (abych pořád jen nenaznačoval, hmotnost činí 26,1 kg v testované velikosti L) jde Theos do vzduchu bez většího přemlouvání, jen dopady nejsou zrovna příjemné. Může za to tlumič, který je i v otevřeném stavu silně přetlumený, tím i nekomfortní a ne zrovna hospodárný. Jeho chod je příliš lineární, kvůli čemuž jde na doraz už po pár kořenech vzatých vzduchem. Následky překážek tedy často prochází k jezdci bez počátečního otupení hrany nárazu tlumičem. Takže přifouknout a nakoupit tokeny, aby se aspoň ta vzduchová část upravila – bohužel s necitlivostí reakce na překážky to nic nenadělá.
Celá situace s tlumičem vzbuzuje otazníky. Zatím jediný pomyslný černý puntík na celém biku. Kolo by si zasloužilo vyladěný tlumič, který by korespondoval s projevem zadní stavby. Vše ostatní je parádní, třeba jako vidlice RockShox Zeb, která pracuje aktivně, citlivě a komfortně, přitom hospodárně. Tady se spíše setkávám s vysokou progresivitou. Obecně se rád komfortem vidlice hýčkám a vyšší sag mi není cizí, tady jsem i s ním dosáhl snad jen tří čtvrtin zdvihu. Možná lehce přes, prostor k ladění tu ale zůstal. Na to, že jde o základní model, tak funguje úžasně.
Vlastně ještě jedna stinná stránka biku by se našla, a to opravdu velmi těžká kola. Odolnost a přilnavost se plášťům upřít nedá, což je s ohledem na typ a pojetí tohoto Kellysu skvělé. Uvedené platí, dokud nedojde na oslizlé kořeny a kameny, tam výkon mizí. Naopak na pevném podkladu mají záběrové i brzdné vlastnosti na jedničku, a právě díky nim lze vyjet jinak nemyslitelný kopec a dostat se z míst, kde bych jinak přenášel, tlačil. Jenže ona lepivost směsi se projevuje i na cestách, ba dokonce ani z mírného kopce kolo samovolně nezrychluje. Taková je daň za ultra měkkou směs vpředu a měkkou vzadu.
Díky širšímu zadnímu ráfku a 2,6“ plášti je zadní kolo opravdu objemné, masivní, ale také dobře o kilogram těžší, než je obvyklé. Zapletené sety neukázaly během testu slabinu, jsou dostatečně tuhé a podle všeho i odolné.
Zcela první zkušenost jsem díky Kellysu získal s řazením ze série Shimano Linkglide – tedy sice těžším, ale odolnějším a trvanlivějším systémem, než je obvyklé Hyperglide. Nic to nemění na rychlosti a preciznosti řazení pomocí páčky a přehazovačky XT s 11 rychlostmi. Na to, že jde právě o XT, tak zde chybí multirelease, tedy možnost zařadit o více převodů najednou směrem dolů a počet převodů nahoru je omezen na polovinu, tedy na dva. Zrovna tohle jsem na páčkách Shimano miloval. Je znát, že potřeby elektrokol a životnosti jsou jiné, a proto celá ona série komponentů Linkglide je nutně podřízena životnosti i za tuto cenu. Vlastně nezbývá než tleskat, pokud i cena bude odpovídající. Jenže není, Linkglide stojí výrazně více a nabídne vlastnosti jako Deore.
Vzhledem k už vyčíslené hmotnosti jsem byl rád za opravdu výkonné čtyřpístkové brzdy SLX s pořádnými kotouči. Ať byl svah jakýkoli, nikdy se nepřehřály, nenapumpovaly, prostě samá pozitiva a jistoty.
Zdvih teleskopické sedlovky by mohl být větší než použitých 150 mm, ale dejme tomu, že jde o subjektivní potřebu. To kovový zvuk ozývající se z ní v krajních polohách už je věc objektivní. Její funkci ale nelze nic vytknout.
Ještě ve zpocených rukavicích po jízdě tleskám za tlačítko asistence tlačení na správném, snadno dosažitelném místě. A ještě jedna věc, pro mě nová. Čím více visíte na řídítkách a zatěžujete kolo, tím více dopomoci se vám od motoru dostává. To jsem zatím jinde nezažil a uctivě kývu hlavou, že takto ano.
Barevný displej se spoustou informací, to je pozitivní změna k lepšímu. Jednotka disponuje konektivitou Bluetooth 5, umí deset jazyků a odolnost proti vodě je IPX5.
Celkově umí Panasonic čtyři režimy dopomoci – Eco, Standard, Auto a High. Víc asi netřeba. Motor je celkem hlučný, je slyšet prakticky neustále, od rovinky po velký kopec. Cukání jsem se tu nedočkal ani při aktivaci dopomoci, ani po překročení limitu 25 km/h.
Obecně se sluší říct, že Panasonic je dle našich zkušeností velmi spolehlivý a netřeba se ho stranit ve prospěch Shimana či Bosche.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Podrobněji? Automatický režim je nesporným přínosem, nebojí se využít plný výkon, který vás rychle dostane na rychlostní limit. A pak vypne a Theos vás nepustí o moc dál. Nejde to nijak hladce rozjet po rovině ke čtyřicítce, takové stigma „plnotučných“ elektrokol – pomůžou, ale nedovolí o moc víc.
Dojezd, to je kapitola sama pro sebe. Vyrážel jsem s plně nabitou baterií a displej hlásil dojezd 92 km. No to bych se na to podíval. Nastavil jsem Auto režim dopomoci motoru a pustil se z Prahy do Berouna do redakce po oblíbených trailech, takže pořád nahoru a dolů. Když po dvaceti kilometrech byla baterie lehce nad půlkou, ale displej stále hlásil dojezd okolo 65 km, začal jsem si o chytrosti počítače myslet své. Nebudu vás napínat, po 43 km pomoc od baterie značně zeslábla, veškerá dynamika akcelerace opadla a zůstalo mi sotva 15 % baterie. To beru jako finále a sotva na dojezd na místo určení po městě. Baterii jsem tedy nešetřil, spíše huntoval. Při každé jízdě. Jsem si jistý, že jet po rovině, více šetřit baterii lehčími převody a vlastní silou, těch 90 km by tam i padlo. Ale já mám rád kopce a život není rovinka podél řeky.
Testovaný Theos v provedení mullet rozhodně nemíří do skupiny odlehčených elektrokol. Ba přímo opačně – jak vysokým krouticím momentem a kapacitou baterie, tak i masivními koly, tím vším se řadí mezi silně motorizovaná elektrokola, div, že ne přímo motorky, ač má zdvihem kapacitu tak tak na traily. Takových silných elektrokol je na trhu mnoho a své kupce si vždy najdou. Theos nebude výjimkou, silných stránek totiž nabízí nespočet. Navíc s ohledem na výkon za velmi sympatickou cenu.
Připravil: Petr Štuka
Foto: Michal Červený
TECHBOX
- rám hliníková slitina, robotické svařování, Post mount 203 mm, boostová osa
- tlumič RockShox Deluxe Select+ RT, DebonAir+
- vidlice RockShox Zeb Select, DebonAir+/Charger RC, boostová pevná osa
- zdvihy (P/Z) 150/130 mm
- motor Panasonic GX Ultimate, 95 Nm, 36 V
- baterie Kellys Re-Charge K1 Li-ion, kapacita 725 Wh/20 Ah
- řazení/přehazovačka Shimano XT Linkglide (1×11)
- kliky Miranda (převodník 34 zubů)
- kazeta Shimano Linkglide CS-LG600-11 (11–50)
- brzdy Shimano SLX, čtyřpístkové (kotouče 203 mm)
- zapletená kola Novatec M30/M35 mm
- pláště (P/Z) Schwalbe Magic Mary Evo Super Trail 29×2,4“/Big Betty Evo Super Trail 27,5×2,6“
- teleskopická sedlovka Limotec A1, průměr 30,9 mm, zdvih 150 mm
- sedlo Fizik Taiga
- řídítka KLS Alm/En RiseBar, 780 mm
- představec KLS Alm/En, 45 mm
- hmotnost 26,1 kg (vel. L, bez pedálů)
- hmotnost kol (P/Z) 2770/3845 g (včetně plášťů, duší, kazety, kotoučů, bez pevných os)
- cena 119 990 Kč
RÁM
U rámu je tolik zajímavých detailů, že by to vydalo na dlouhé pojednání. Zůstaneme jen u vnitřního vedení veškeré kabeláže porty hned u hlavové trubky pro 1,8“ SuperTaper krk vidlice a robotického zpracování hliníkového rámu s masivními výměnnými patkami.
ŘAZENÍ
Shimano XT Linkglide je sada vytvořená pro maximální životnost i za cenu jistých omezení při řazení v porovnání s klasikou XT Hyperglide.
MOTOR
Panasonic GX Ultimate je jeden z nejsilnějších motorů pro kola na trhu, se svými 95 Nm krouticího momentu jen těžko hledá přemožitele. Napájí ho baterie Kellys Re-Charge K1 Li-ion s taktéž nemalou kapacitou 725 Wh.
PLÁŠTĚ
Odolná konstrukce, měkká směs, bezdušové provedení a hlavně veliký objem, to jsou pláště Magic Mary a Big Betty od Schwalbe.
HLAVOVÁ TRUBKA 1,8“ SUPERTAPER
Zaručeně největším kdy užívaným průměrem hlavové trubky se může pyšnit právě zde použitý standard s běžným rozměrem 1 1/8“ nahoře, ale mimořádným 1,8“ dole namísto běžného 1,5“.
K čemu je to dobré? Už jen fakt, že Theos má skoro dvojnásobnou hmotnost proti běžným trail bikům bez motoru, je dobrým důvodem. Tuhost, odolnost. Nároky kladené na elektrokola jsou prostě vyšší a nepatrný nárůst hmotnosti vidlice za tu tuhost stojí. Standard jako takový přinesly v roce 2019 značky SR Suntour a RockShox.
Poptávka odpovídá nabídce, tedy stále jde o snítky šafránu v oceánu vidlic. A nejsou ani náznaky, že by se situace měla měnit ve prospěch SuperTaperu, ačkoli jde dle slov odborníků prakticky o nejslabší oblast vidlic obecně a rozšíření by situaci s vrzajícími krky jen pomohlo.
FOTOGALERIE
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT