S-Works je přívlastek toho nejlepšího v sortimentu Specializedu. Nový Epic s číslem 8 je ale ještě dál, než tomu u produktů S-Works bylo v minulosti. Nejen proto, že je dotažen do posledního detailu. Připomíná prostředí F1, využívá nejnovější technologie. Díky nim je schopný učit se vašemu jízdnímu stylu, přizpůsobovat své schopnosti vašim a ty tím posunout ještě dál. Je chytrý, uměle inteligentní. Vítejte v budoucnosti, o níž informují diody blikající na tlumicích jednotkách. Tohle je závodní zbraň ze samotné špičky XC.
Specialized S-Works Epic 8 je zcela odlišný bike, než byl jeho předchůdce. Jenže on vlastně nebyl jen jeden předchůdce, byli dva. Část jízdních vlastností pochází z genů Epicu WorldCup, část od univerzálního modelu Epic Evo. I proto si od tohoto stroje Specialized slibuje hodně. Měl by zachovat absolutní výkon, přitom ještě povýšit schopnosti zvládat těžký terén současných XC tratí.
Abychom to mohli poznat na vlastní kůži, potvrdit či vyvrátit, popsat rozdíly, měli jsme jedinečnou příležitost zapůjčit si do testu všechna tři zmíněná kola. Byly to jedny z našich nejhezčích dnů v sedle za dlouhou dobu.
Závodní a moderní nádech je cítit okamžitě. Karbonová řídítka v jednom kusu s představcem jsou výborně tvarována, mají absolutně čistý design a skvěle padnou do ruky. Individuální nastavení? Ano, kombo ho moc nenabízí, jen výšku, ale je vidět, že při navrhování si konstruktéři dali hodně záležet. Úhly jsou přirozené a ruce tak zcela automaticky nacházejí svou pozici, která je pro jezdce pohodlná a při jízdě jistá.
Délka představce 60 mm přináší oporu při stoupání a klid ve sjezdech. Představec je dostatečně krátký na to, aby nám umožňoval velmi rychlou změnu směru. Přitom jsme netrpěli ani při snaze o let vpřed. Délky tu souznějí, delší horní trubka, kratší představec, ovladatelnost trail biku i výkon XC střely.
Při jízdě terénem jsou řídítka tuhá, při delších jízdách nás ale nebrní ruce. Perfektně pohlcují vibrace.
Čistému vzhledu napomáhá bezdrátové ovládání řazení, teleskopické sedlovky, ale i tlumicích jednotek! Takže se nám kolem řídítek linou jen dvě brzdové hadice, které stejně velmi rychle mizí. Jedna šplhá po levé noze vidlice ke třmenu brzdy a druhá zaleze do rámu vstupem v hlavovém složení a objevuje se až těsně před třmenem zadní brzdy. Epic 8 je tak velmi elegantní na pohled a velmi jednoduchý na základní údržbu.
Srdcem stroje je karbonový rám, který je vyroben z nejlepšího kompozitu Specializedu s označením S-Works FACT 12m Carbon. Vrstven je tak, aby na místech, kde je potřeba zachovat tuhost, bylo vrstev více, a na místech, kde se dají ušetřit gramy bez rizika, ho najdeme zase méně. Díky profilu trubek a vrstvení ukázal rám v akci, že přes svou neskutečně nízkou váhu si dokázal zachovat stejně neskutečně vysokou tuhost. Pocítili jsme to ihned po otočení pedálů. Jako by nás kolo hnalo vpřed. A to zatím nezmiňujeme podporu od automatického, elektronicky ovládaného odpružení. K ní se dostaneme.
Rám je při akceleraci, ale dokonce i při jízdě v kompresních klopenkách či „pumpách“ stále nekompromisně tuhý, nepoddajný. Dovoluje tak jet s Epicem 8 ostře jako s trail bikem. Ano, je to stále XC kolo, kterému jsme ve velikosti L navážili pouze 10,65 kg (bez pedálů, zato se všemi sedmi bateriemi), ale jízdně umožňuje mnohem víc – geometrie a tuhost rámu jsou jak u trailového kola.
Už jen úhel přední vidlice, který činí až 65,9°! To jsou čísla, která jsme nedávno měli na endurových kolech a v dřívějších dobách ani to ne. A na projevu nového Epicu je to znát. Zvlášť když vezmeme v potaz dlouhý rozvor, delší reach a 435 mm dlouhou zadní stavbu. Tenhle stroj prostě má trailovou geometrii, kterou můžeme změnit přehozením flipchipu na více crosscountryovou. Při položení hlavového úhlu z 66,4° na 65,9° se nám totiž mění i sedlový. Tady jsme nenašli v tabulkách výrobce o kolik, ale při samotném ježdění je tato změna vnímatelná. My jsme měli nejraději trailovou geometrii, která nám dovolila létat.
Ano! Létat po černých trailech kolem gardského jezera totálně závratnou rychlostí, a přitom mít pocit kola pod kontrolou. Tady nám to až hlava nebrala, kam se možnosti XC stroje posunuly. Jen už jsme pak lehce cítili limity řídítek – 760 mm je na XC kolo šíře jak řemen, ale Epic 8 by unesl klidně i 780 mm. Neváhali jsme a ihned jsme si to vyzkoušeli. Při agresivním cross country nás to posunulo přesně tam, kam jsme potřebovali, protože to kolo na to má!
Čepy zadní stavby jsme při takovém ostřejším prověřování utahovali pouze jednou (kolo bylo nové a díly si sedaly), pak již nikdy. Z biku se ani při ostrém až hulvátském zacházení nelinuly žádné zvuky a odpružení excelentně kopírovalo povrch. Jen jsme v tomto módu našli limit brzd Sram Level Ultimate Stealth s kotouči 180/160 mm. Odpor páky je vyšší a účinnost při dlouhých sjezdech lehce vadne. Po zdolání dlouhých trailů mnohdy musíme zastavit a nechat ruce odpočinout.
Druhý režim flip chipu je více XC a rozdíl je velmi citelný. A to hlavně ve stoupání, kde se nám v trailovém režimu pokládá nejen hlavový úhel, ale zároveň citelně i sedlový. Jakmile se přehodí flip chip na XC mód, kolo ve stoupání ožije. Zároveň nás pak lehce krotilo v těžkých sjezdech, větší živost byla znát. Je to daň za rychlost směrem vzhůru.
A přesně to je skvělé. Nový Epic 8 dovolí jezdci, aby si vybral, zda bude chtít létat jak čertík z krabičky vzhůru na kopec a dolů si užít sjezd s jemnou dávkou obezřetnosti, anebo si navolí trailovější mód, který využije nejen pro zábavu, ale i pro dnešní tvrdé závody v XC. Kolo pak dovolí i brutální zacházení a cestu přes překážky si můžeme užívat za řídítky v komfortní zóně.
Hlava této sestavy stroj-jezdec už nemusí být ukryta jen za řídítky, jak tomu bylo dosud. Nová generace technologie Flight Attendantu z dílny RockShoxu jezdce až předbíhá. Je až omračující, možná spíš i lehce mrazící, kam se a kam nás dokážou technologie posunout. Ano, klasickou „letušku“ známe již z předchozích let, kdy jsme ji mohli spatřit na endurových kolech. Ale Epic 8 je osazen zcela novou verzí, která pracuje s velmi jemným nastavením k potřebě každého pilota, zohledňuje i váhu XC kola a… Je uměle inteligentní, učí se z vašeho jízdního stylu, terénu a podobně. Je to automatická regulace odpružení, vidlice a tlumiče, která naslouchá potřebám v reálném čase a okamžitě na ně reaguje. Přizpůsobuje odpružení terénu během chvilky.
Nastavení Flight Attendantu je zcela zásadní krok. Po nainstalování aplikace Sram AXS a spárování s kolem Sram vede jezdce jak pomocí vzdělávacích e-mailů, tak přes aplikaci krok za krokem tak, aby systém byl plně funkční. Pozor! Nedodržení nastavení a kalibrací vede k nesprávnému fungování systému. Takže sice systém pak něco dělá, ale zcela nepřiměřeně našim potřebám. Tato cesta nevede ke spokojenosti, proto je dobré být důsledný.
Spárování aplikace s kolem ještě je jednoduchou záležitostí. S kolem je jen potřeba lehce hýbat, případně i otočit pedály, aby se připojily všechny snímače, včetně měřiče výkonu. Jakmile je párování úspěšné, pod obrázkem kola naskočí zelená linka a my můžeme přejít do sekce nastavení. Objeví-li se červená linka, má systém závadu či mohou být vybité baterie.
Nastavení začíná krokem, kdy si jezdec upraví tlaky v tlumicích jednotkách. Vidlice má tabulku tlaků na levé noze a hodnoty perfektně odpovídají potřebám jezdce. Zadní odpružení se ladí na sag (zanoření tlumiče). Tady je zcela zásadní způsob jízdy daného bikera. My jsme začali na sagu 30 %, což při váze testera odpovídalo 150 psi. Dokud jsme byli v jízdě jemní, nebyl problém. Ale jakmile jsme přitvrdili, často jsme sáhli na plný zdvih tlumiče. A tak jsme se dopracovali na hodnotu 25 %, které odpovídal tlak 190 psi v pracovní komoře.
Naladění odskoku je zcela mechanická záležitost, která není propojená s elektronickým snímáním. Probíhá velmi jednoduše pomocí imbusového klíče, který je ukryt v pravé noze vidlice (slouží i k regulaci jejího odskoku). Vše má jasnou odezvu, každé otočení je znát.
Ale nyní je podstatná kalibrace systému, kdy nejprve na kolo nasedneme do jízdní pozice (probíhá první měření), pak kontrolky vyzvou jezdce k naklonění kola směrem doleva a opětovným zablikáním ukončují druhý krok. V tento okamžik „letuška“ má za sebou první kalibraci na konkrétního jezdce. Tato kalibrace je nutná při každé změně tlaku v tlumicích jednotkách.
Letuška přímo pro nás! Ještě ale nekončíme. Teď se ponoříme do sekce nastavení funkce „podvozku“ pro potřeby jezdce. A ty jsou zcela individuální. Tady systém v základním nastavení má jasně definované wattové zóny a v nich koná úkony otevřít, přivřít či úplně uzamknout tlumiče. Nám toto nevyhovovalo, a tak jsme přenastavili systém pro více terénní jízdu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
V sekci Auto Mode jsme zakázali automatické zamykání tlumičů. Protože pokud jej necháte aktivní, při určité wattové úrovni vašeho výkonu se systém vždy zavře a například při výjezdu mokré stěny plné kamenů či při pokusu přeskočit padlý strom bunny hopem se z kola stává pevňák a celá akce se stane velmi nepříjemnou. Nečekaně se kolo zachová při odrazu, vyjetí kopce je až nereálné. Zkusili jsme to a poděkovali, vypnuli.
Ale samozřejmě jsme o funkci úplného uzamčení kola nechtěli přijít, při rychlých sprintech na asfaltu se bude hodit. A tak jsme ji nastavili v sekci Override Mode jako aktivní při zmáčknutí tlačítka na levém ovladači na řídítkách, který v základu řídí teleskopickou sedlovku.
Dále jsme museli zvolit, zda v sekci Adaptive Ride Dynamics upřednostníme Auto Detect či manuální režim. Manuál je ideální pro přesně definovanou trať, kdy závodník nastaví, v kterých wattech se mu mají tlumiče zavírat, přiotevřít či úplně otevřít. My jsme zvolili režim Auto Detect, který s námi rostl, učil se. Umělá inteligence, co se přizpůsobí jezdci a terénu, po němž tento jede. Sci-fi. Systém rozpoznával povrch, po kterém jsme jeli, a porovnával s wattovým výkonem. Podle toho otvíral a zavíral tlumení. A pokud jsme se delší dobu pohybovali v terénu, dokázal se naučit otevřít i při vysokých wattech generovaných našima nohama, aby umožnil zadnímu kolu perfektní styk s povrchem i na úkor mařené energie.
Tím se nám povedlo dosáhnout dokonalosti. Letušku jsme nechali makat, monitorovat, otvírat a přivírat, a jakmile jsme potřebovali na tvrdém povrchu zrychlit, tlačítkem jsme zamkli tlumení a akcelerovali vpřed. Nový Flight Attendant je velmi jemný, dokáže vyhovět personalizovanému nastavení a velmi efektivně využívá jezdcovy energie. Myslím si, že se již nyní nacházíme v době, kdy absence a správné nastavení tohoto systému bude rozhodovat o stupních vítězů a příčkách ve startovním poli. Je to opravdu úžasné!
Nový Specialized Epic 8 je ve verzi S-Works špičkovým závodním náčiním, které udělá velkou službu v tvrdé závodní sezóně a stejně tak bude přinášet spoustu radosti pro každodenní vyjížďky v poli amatérském. Tam každý neochvějně jistě ucítí vůni toho nejostřejšího a nejnabitějšího, co může závodní kolo jezdci dát. Myslím, že soupeře na startovní lajně znervózní nejen vyrýsovaný tvar vašich stehen a lýtek, ale i to, na jakém kole sedíte. Epic 8 totiž umí být nejrychlejším XC bikem na startu, ale stejně tak i nejschopnějším na trailech a ve sjezdech.
Za tou nervozitou soupeřů ale bude i fakt, že se do boje nechystáte sami, že jste na to dvě přemýšlející „bytosti“. Systém Flight Attendant funguje špičkově už teď – a to, jak víme, se umělá inteligence s časem zlepšuje, učí se víc a víc. Na test Epicu 8 jsme měli hodně času, najetými kilometry jsme ji stihli hodně naládovat, dát jí dostatek podkladů. A bylo to znát. Sedlali jsme kolo, které jen s malou nadsázkou bylo den za dnem lepší. Už to zdaleka není jen závažíčko, které po nárazu do překážky mechanicky otevře okruh pro aktivní pružení (a u kterého cítíte malou hranku v přechodu mezi režimy otevřeno/zavřeno). Tady jsme ani náznakem nepostřehli nějakou prodlevu. A hlavně letuška reagovala nejen na nárazy, ale i na naše šlapání, sklon a další věci.
Budoucnost je tady, je to zřejmé. A zřejmé je i to, že tahle nová technologie něco stojí. To už ale ke špičkovým technologiím, které posouvají daný obor dopředu, tak nějak patří. Platí to i pro Specialized. Luxusní práce!
Připravil: Ondřej Bílek
Foto: Michal Červený
Test je ukázkou z časopisu Velo 4/24, který vyšel 24. května
TECHBOX
Specialized S-Works Epic 8 test
- rám S-Works FACT 12m Carbon
- tlumič RockShox SidLuxe Ultimate Flight Attendant
- vidlice RockShox Sid Ultimate Flight Attendant
- zdvihy 120/120 mm
- řazení/přehazovačka Sram XX SL Eagle AXS, 1×12
- kazeta Sram Sram XX Eagle SL (10–52 zubů)
- kliky Sram XX SL Eagle (převodník 34 zubů)
- brzdy Sram Level Ultimate Stealth (kotouče 180/160 mm)
- zapletená kola Roval Control SL, karbonové ráfky s vnitřní šíří 29 mm, 24 drátů
- pláště (P/Z) Specialized Fast Trak, Control Casing, T7 Compound/Specialized Renegade, Control Casing, T5 Compound; oba 29×2,35“
- teleskopická sedlovka RockShox Reverb AXS, průměr 30,9 mm, zdvih 125 mm (rám S/M), 150 mm (L), 170 mm (XL)
- sedlo Body Geometry S-Works Power, karbon
- řídítka/představec Roval Control SL Integrated cockpit, 760/60 mm
- hmotnost kol (P/Z) 1665/2030 g (včetně pláště, tmelu, kazety, kotoučů, bez pevných os)
- hmotnost 10,67 kg (velikost L, bez pedálů)
- cena 353 000 Kč
SPECIALIZED EPIC WORLD CUP
Maratonská raketa s nižšími zdvihy – 110 mm vpředu a vzadu jen 75 mm. Byť to jsou nízká čísla, bike umožňuje velký rozsah používání. Může za to i progresivní geometrie s úhlem přední vidlice 66,5° a postavenou sedlovou trubkou 74,5°, že nás Epic WC katapultuje do světa dlouhých cest, strmých stoupání a zábavných sjezdů. Je zde nutné vědomí, že tento stroj sice umožňuje ostřejší jízdu, ale jeho zaměřením je XC a maratony. Ve sjezdech je schopný, jen trochu živější. To hlavní nabídne cestou vzhůru na kopec.
Rám a systém odpružení dává celku značnou tuhost, geometrie hravost. Technologie Brain umožnila nastavit odpružení ve třech polohách: jemné, střední a tvrdé. Tím je definovaná síla nárazu do kola nutná k otevření a spuštění pracovního procesu zadní stavby. V blátě jsme se naučili upřednostňovat první režim, jemný, na tvrdším povrchu přišel vhod i režim střední. Tvrdé nastavení nám přišlo jako ideální jen pro závod. Tam jde především o využití síly nohou. I když i toto je relativní, záleží na konkrétní trati. Na vidlici je Brain jednoduše nastavitelný pomocí otočné páčky ve více pozicích. Vidlice jde stále trochu do zdvihu, ale nikterak nás to v akceleracích neomezovalo. Ač se jedná o velmi schopný bike, stále z něj byla cítit především dravost po rychlosti a maximálním využívání jezdcovy síly, někdy až na úkor komfortní zóny. Není to takový univerzál jako nový Epic 8 – ten na něj přitom nijak neztrácí ve výkonu. Technologii Flight Attendant jsme pak shledali mnohem dokonalejším řešením. Bylo skvělé moci vyzkoušet tato kola v jeden čas, prostřídat si je. Člověk pak naplno pozná rozdíly v nich, a to i ty jemné.
POHON
Sram XX SL T-Type AXS Transmission je přesné bezdrátové řazení, které nechá jezdce hrubě se opírat do pedálů. Protipólem možnosti rychlého řazení v plném tahu je někdy až velmi pomalý chod a reakce na větší odřazení při řazení běžném.
BRZDY
Čtyřpístkové třmeny a ergonomické páky modelu Sram Level Ultimate Stealth odvádí slušný kus práce. Odpor na páce je při kroku naprázdno vyšší, při delších sjezdech dochází k únavě úchopu jezdce, ale také k lehkému vadnutí brzdy.
MĚŘIČ VÝKONU
Jmenuje se Quarq, pochází od RockShoxu a komunikuje se systémem Flight Attendant pro optimální nastavení odpružení v každém zlomku vteřiny. Zároveň dává přesná čísla o výkonu jezdce na spárovaná zařízení pro případnou analýzu tréninku a podobně. Kalibrace, funkce a párování je uživatelsky velmi jednoduché a vždy plně spolupracující.
FACT 12M A TO DALŠÍ
Celokarbonový rám spoléhá právě na tento materiál, na nejušlechtilejší uhlíková vlákna a technologie kompozitu v podání Specializedu. Epic 8 tak v kombinaci s novým systémem Flight Attendant a řazením Sram T-Type přináší maximum toho, co dnešní cyklistický svět může bikerovi dát. Vnitřní vedení hadiček brzd (vše ostatní je bezdrátové, včetně ovládání teleskopické sedlovky a odpružení) je ukotvené ke stěnám rámu, a tak je bike vždy tichý. I vidlička přepákování je z karbonových vláken. Flip chipem lze přepínat geometrii mezi XC a trailovou. Dvířka Swat 4.0 do spodní trubky mají kvalitnější zámek, během jízdy v dešti či mytí kola se do rámu nedostane ani kapka. Dále je rám vybaven systémem proti protočení řídítek a poctivým vodítkem řetězu. Odpružení je koncipováno jako přepákovaný jednočep, samozřejmostí je boostová pevná osa či UDH patka, misky středového složení se do pouzdra šroubují.
SPECIALIZED EPIC 8 EVO
Jedno modelové označení, tři různé biky. Tenhle krasavec je určen pro jezdce, kteří mají rádi dlouhé kilometry, vítr ve vlasech a rychlost, ale kteří také mají veselou a hravou bikerskou duši. Přední odpružení má zdvih 130 mm a zadní se může pochlubit 120 mm. Bike je hravějšího projevu i díky položené vidlici s úhlem 65,4°.
Vedení stopy je velmi jisté a jezdec se nemusí bát zdolávání i ostřejších trailů. Geometrie je velmi přátelská směrem k zábavě, ovladatelnost je výborná.
Pocítili jsme ale lehký limit v progresivitě tlumicích jednotek. Kolo je v terénu velmi rychlé, vidlice dostatečně progresivní, aby byla schopná ve vysoké rychlosti zvládat s grácií i větší překážky. U zadní stavby jsme ale při takové jízdě narazili na dorazové dno tlumiče. Ten buď měl správně nastavený sag, ale pak byl stále v plném zdvihu, jeho projev byl lineárnější, nebo jsme ho museli více nafouknout, ale pak byla jízda na tomto modelu lehce drncavá. Tento jev je typický pro downcountry kola, kam Epic Evo míří a patří, kdy vyždímat progresivitu z malého tlumiče je velmi obtížný úkon. Tady je jediná možnost přes zmenšení pracovní komory pomocí tokenů.
Lehce jsme bojovali s energií nutnou pro šlapání. Tady jsme v porovnání s Epicem i s Epicem WC měli stále pocit, jako by nás někdo držel za dres. To kolo prostě zdaleka tolik nejelo. Řeklo by se stejné jméno, stejná chuť po rychlosti, ale není to tak. Je třeba dívat se, jak je daný model koncipovaný. Jestli u Epicu WC byl upřednostněn výkon, tady to byla zábava. Opět přidáme do porovnání i Epic 8, který je jedinečný – obě schopnosti jsou u něj nakombinovány do návykového nekompromisního mixu.
Souboj jsme svedli s nastavením tlaků v pneumatikách. Kvůli ochraně proti proražení Grid jsme museli snížit tlak až na 1,1/1,3 baru (přední/zadní kolo). S jakýmkoliv vyšším tlakem pláště moc nedržely, klouzaly. Poslední věc je ryze subjektivní. Takto dobře technicky disponované kolo mířící za zábavou by sneslo širší řídítka než jen 780 mm. Když jsme je výměnou „rozšířili“, nalezli správný tlak plášťů a lehce přitvrdili tlumič, mohli jsme za kolo více vzít v technice a ponořit se s ním s plnou parádou do trailových dobrodružství. I tak v nás ale bylo až příliš zakořeněno nadšení z Epicu 8, abychom přestali i na trailu myslet právě na něj.
FOTOGALERIE
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT