Švýcarsko – bikování v Davos Klosters a Aletsch Areně

Pokud nejste zastánci bikeparkových dálnic či prakticky vydlážděných tratí a spíše vyhledáváte přírodní traily s technickými pasážemi, jak nám je příroda dala, nechte se inspirovat těmi nejpanoramatičtějšími švýcarskými traily. Zatímco Davos Klosters představuje největší singletrailovou arénu Švýcarska, v Aletsch Areně vás traily protáhnou přímo podél největšího alpského ledovce.

 

 

Davos Klosters

Davos Klosters leží v nám nejbližším švýcarském kantonu Graubünden, a tak je jednou z jeho výhod oproti jiným švýcarským střediskům také sympatická vzdálenost z Česka, kdy cesta z Prahy zabere zhruba nějakých sedm hodin (680 km). Davos a sousední vesnička Klosters jsou provázané jedním dlouhým údolím lemovaným horami, které sahají až do výšky 2844 metrů, přičemž na řadu z nich vedou lanovky, ať už kabinkové, visuté nebo pozemní. Kdo rád zdolává hory „za své“, bude tu ve svém živlu, protože na všechny starty trailů vedou stoupací singletraily, případně šotolinové cesty. Celkově se tu dá projet až na 700 km XC stezek, endurových trailů a také zpevněných cyklostezek, takže ani za týden tu prakticky nemáte šanci zkusit všechny trasy. Také proto je jedno z hlavních hesel Davos Klosters „Žádný trail nejedeš dvakrát“ nebo „Víc trailů nejde“. Nutno však podotknout, že singletraily tu nemají v zásadě jen klesající charakter a na jejich délce musíte leckdy šlápnout do pedálů a vyjet i nějaké to stoupání.

 

 

Takovým „must-ride“ trailem v Davosu je bezpochyby Alps Epic Trail, který je se svou délkou 45 km nejdelším singletrailem Švýcarska. Jako jeden z mála v Evropě je také asociací IMBA (International Mountainbike Association) zařazen mezi takzvané epické traily, které mají být jedny z nejlepších trailů světa. V Evropě najdeme pouze čtyři tyto epické traily, a to zmíněný Alps Epic Trail ve Švýcarsku, dále jde o trail ve Finsku, Walesu a na Islandu, tedy jedná se skutečně o prestižní označení.

 

 

 

Alps Epic Trail startuje z vrcholu Jakobshorn, kam vás přímo z městečka Davos vyveze lanovka. Rázem se ocitnete v nadmořské výšce 2590 m. Odtud je potřeba držet se směrem Sertig Dörfli, ujet kousek po šotolinové cestě a následně se před vámi skví horská pěšina, která se žene bezlesou krajinou po úbočí hor a kromě ryze přírodního trailu nabídne i neoukoukatelné alpské scenérie.

 

 

Na Alps Epic Trailu naklesáte dohromady 2070 metrů, 615 metrů ale nastoupáte, takže se vracíme k tomu, že singletraily tu v zásadě nejsou jen z kopce. Nejsjezdovější pasáží je přímo ta úvodní, kdy se trail plynule a pozvolně vine bezlesou krajinou a je místy proložený kameny, které v některých místech ladně projedete, v jiných je zas potřeba trochu toho technického umu a nějakého svižnějšího přišlápnutí.

 

 

Při sjíždění do údolí Sertig pak naopak můžeme místy skoro mluvit o flowtrailu a trochu se tu přidá i na rychlosti. Z údolí Sertig začne trail nekompromisně stoupat na vrchol Rinerhorn po stoupacím singletrailu, nicméně komu se nechce do kopce, může sjet po trailu č. 647 podél údolí do Frauenkirchu, odkud se po cyklostezce dostanete k nástupní stanici lanovky vyvážející na Rinerhorn, kde se na Alps Epic Trail znovu napojíte.

 

 

Z Rinerhornu následujte značení směrem na Monstein, kde vás tamní singletrail bude spíš houpat, tedy nepojedete ani úplně z kopce, ani do kopce, ale víceméně kopírujete vrstevnici vedoucí lesními pasážemi s poměrně technickými sekcemi v kořenech. Alps Epic Trail vede až do vesničky Filisur, odkud vás zpátky do Davosu odveze vlak (pokud se v Davos Klosters ubytujete, dostanete pobytovou kartu a vlak na této trase máte zdarma). Po cestě doporučuji zastávku ve vesničce Monstein, kde můžete v tamním pivovaru ochutnat lokální pivo Monsteiner.

 

 

Další bikovou výzvou v Davos Klosters je bezesporu tzv. Bahnentour, což je cyklistický okruh v délce necelých 120 km, přičemž ty nejdůležitější výškové metry vám mají ušetřit lanovky či pozemní vláček, a to dohromady devětkrát. Díky lanovkám má být Bahnentour zvládnutelná za pouhý den, rozhodně ale přitom není čas na ranní vyspávání či dlouhé obědvání. Kdo má rád pohodu, dobroty na horských chatách a rád si zastaví pro pár „instagramovek“, ten si Bahnentour může rozdělit klidně do několika dní.

 

 

V rámci Bahnentour se podíváte na všechny vrcholy lemující údolí, nastoupáte 650 m a naklesáte úctyhodných 9501 m. Osobně se mi tu nejvíc líbí pasáž na trailu Chörbschorn v úseku Chörbschornhütte–Stafelalp, která vás hned na úvod protáhne po vysokohorském hřebínku, jenž svou okolní scenérií bere dech a následně vás opět bezlesou krajinou nechá plynule a bez větší technické náročnosti klesat do údolí.

 

 

Přírodních singletrailů je tu tedy opravdu nespočet a spouštějí se ze všech kopců a směrů. Kdo by však zatoužil po nějaké té čistě bikeparkové lajně s wallridy a dalšími dřevěnými prvky, může se směle nechat vyvézt kabinovou lanovkou z Klostersu na vrchol Gotschna, odkud se v rámci Gotschna Freeride spouští jediná bikeparková trať v údolí. Pouze na této jediné trati nenajdete žádné kameny ani kořeny, je spíše vyhlazená, ovšem podstatný podíl trati oproti ostatním tvoří sekce z dřevěných lávek a dalších dřevěných prvků, jako jsou například wallridy.

 

 

Na letní dovolenou do Davos Klosters se dá klidně vyrazit s celou rodinkou, včetně těch, co cyklistice neholdují, protože je tu spousta jiných sportovních i zábavních aktivit. O řadu z nich se postará například jezero Davosersee, kde lze provozovat škálu vodních sportů od windsurfingu přes katamarán až po vodní vlek. V jezeře se dá samozřejmě i vykoupat nebo se dá u něj pinknout i beachvolejbal.

 

 

Děti nejlépe zabavíte na vrcholu Madrisa, který je obsypaný nejrůznějšími atrakcemim jako je vodní park, prolézačky, houpačky, domečky, obří vyhlídková věž s tobogány, starším dětem se tu pak může líbit lezecká stěna, pohodový pěší okruh kolem vodní nádrže nebo dětská zoo s kozičkami a králíky.

 

 

Aletsch Arena

Aletsch Arena leží trochu dál od domoviny než Davos Klosters, v kantonu Wallis, nicméně stojí za to vážit sem cestu, protože jde o jedno z nejkrásnějších míst v Alpách. Aletsch Arena je totiž středisko rozkládající se přímo u největšího ledovce Alp, Aletsch Gletscheru, který je dlouhý 20 km a vine se hlubokým údolím jako bílá vrásčitá řeka přímo kolem střediska.

 

 

Přístup do Aletsch Areny je trochu netradiční, protože se sem nedostanete autem, pouze lanovkou, neboť nástupní vesničky Bettmeralp, Riederalp a Fischeralp leží na skalnaté terase ve výšce kolem 2000 m. To jsou hlavní centra Aletsch Areny, kde se dá ubytovat a odkud se dá kamkoli vydat ať už pěšky nebo na kole, a díky skvělé provázanosti lanovek, turistických tras a trailů si můžete na každém výletě užít zase trochu jiný výhled na ledovec.

 

 

V Aletsch Areně, ale prakticky také ve většině švýcarských středisek platí, že kam může turista, může i biker, a to dokonce i v těch nejvyšších polohách. Málokde byste narazili na zákaz pro kola a turisté i bikeři se tu navzájem respektují. Navíc díky rozlehlosti Areny a množství a délce trailů, kterých je tu na 100 km, se bikeři rovnoměrně rozprostřou, takže tu žádná trať nepraská ve švech. Podobně jako u Davosu se také zde bavíme o ryze přírodních trailech, jejichž hlavní technické překážky postavila příroda sama, a to rovnou s jedním hlavním bonusem – výhledem na největší alpský ledovec.

 

 

Aletschský ledovec samozřejmě není to jediné, co tvoří zdejší scenérie velkolepými. Zatímco v dáli se skví jehlan věhlasného Matterhornu, v bezprostřední blízkosti najdeme hned několik slavných švýcarských čtyřtisícovek. Není tedy divu, že tu vznikl jeden ze tří „stonemanů“, tedy stezka pro horská kola Stoneman Glaciara Trail, která má úctyhodných 127 km a 4700 výškových metrů. Pokud tuto trať zvládnete absolvovat za jediný den, získáte slavnou zlatou Stonemanovu trofej, nicméně stydět se nemusíte ani za dvoudenní objetí trati, kdy získáte stříbrnou trofej, nebo za třídenní výlet na stezce oceněný trofejí bronzovou.

 

 

Samozřejmě se tu ovšem dá kdykoli projet kterákoli sekce Stonemana. My si vybrali část Bettmeralp-Fischeralp-Gletscherstube-Unneres Tälli-Fischeralp-Bettmeralp, která startuje ve zmíněné horské vesničce Bettmeralp rovnou výšlapem do kopce po šotolinové cestě. Ta ovšem není nijak prudká, dá se v pohodě vyjet a jednoho kopce jste dokonce díky tunýlku i ušetřeni. Kousek za tunýlkem už je na dohled hospůdka Gletscherstube, kde se dá občerstvit, a pár metrů za ní už se rozprostírá horské jezero Vordersee, které stejně jako hospůdka vyzývá k pauze.

 

Od Vordersee vede směrem na Unneres Tälli jeden z nejkrásnějších trailů, co jsem kdy jela. Pokud si myslíte, že vás co do přírodních krás už nic nepřekvapí, tak v tomto úseku vás působivá švýcarská krajina dostane opět do kolen. Zatímco kolem trailu je zelená barva horských luk prokládaná šedým odstínem strmých skal, v dáli se třpytí bílá barva vinoucího se ledovce Fieschergletscher. Příroda tu zkrátka hraje všemi barvami a z její rozmanitosti oči přechází.

Co se týká trailu jako takového, zpočátku se lehce vlní a místy je potřeba šlápnout do pedálů, pasáže z kopce ovšem splňují vše, co milovník trailového bikingu očekává – plynulou jezdivou pěšinku i technické pasáže v kamenech, mírné úseky i strmější sekce v zatáčkách. Po trailu tu jedete necelou hodinku, a to prakticky až k Fiescheralpu, odkud do Bettmeralpu sjedete po šotolinové cestě zvané Herrenweg.

 

 

Velmi hezký úsek Stonemana vede také z vrcholu Moosfluh směrem do Riederalpu, kde brázdíte jezdivou hřebenovku a zároveň se kocháte výhledem na ledovec. Tato trať není tak technicky náročná jako zmíněná sekce kolem Unneres Tälli, takže na ni můžete vyrazit klidně i s méně zkušenými kamarády. Na tomto trailu hrají prim výhledy a relativně pohodová jízda. Do kabinkové lanovky na vrchol Moosfluh vám navíc v pohodě vezmou i kola, takže ušetřené síly můžete investovat do hravého trailu vedoucího převážně z kopce.

Trailů i mimo trasu Stoneman je tu všude plno a ne každý je v terénu jasně značený, takže doporučuji stáhnout si do telefonu aplikaci Trailforks, kde jsou všechny traily podrobně označené.

 

 

Pokud už budete v Aletsch Areně, nezapomeňte si na ledovec sáhnout na vlastní kůži. Nejblíže mu budete v případě výše zmíněné bikové trasy vedoucí kolem Gletscherstube. V tomto místě si dáte malou odbočku doleva směrem na Märjelensee a po nějaké chvíli, kdy už se prakticky nebude dát jet na kole, dojdete pěšky přímo k ledovci. Zblízka je ledovec ještě mnohem víc monumentální a co se vám z dálky zdálo jako zasněžená cesta, je odsud najednou obří ledová stoproudá dálnice. Dokonce se tu organizují i túry přímo po ledovci, na to už ale doporučujeme vydat se s místním průvodcem, protože v ledovci je spousta trhlin a neznalý terénu by ani nemusel daleko dojít.

 

 

Co se týká rodinného programu, rovněž zde se najde vyžití také pro necyklistické členy rodiny – ať už v podobě nespočtu kratších i delších pěších túr, horských kár z mezistanice Moosfluh do Riederalpu nebo lanového parku. Kdo by rád i trochu kultury a informací, může navštívit Gletscherwelt neboli muzeum o ledovci u výstupu lanovky na Bettmeterhornu, kde vám věrohodné figuríny vypráví, jaký tu byl život v minulosti, přidávají zajímavosti o ledovci a odhalují příběhy, jak byl ledovec objeven. Vstup do muzea je zdarma.

Připravila: Andrea Rucká Drengubáková

Foto: Tomáš Rucký

 

 

---

FOTOGALERIE

 

---