Jestli jsem za poslední dobu byl u nějakého kola do testu nedočkavější než jindy, byl to právě karbonový gravel od Stevensu. Mělo to dva hlavní důvody. Přestože je Stevens tak trochu synonymem pro cyklokros a jeho kola tu zaznamenala četná slavná vítězství, s gravelem trochu zaspal, jakkoliv je to podobná disciplína. A pak to byl první kontakt s tehdejší žhavou novinkou Camino před nějakými dvěma roky přímo v sídle firmy v Hamburku. Krátké projetí po parkovišti navnadilo, jenže pak přišlo dlouhé čekání. To právě nyní končí.
Slova z úvodu stojí za to lehce rozvést. Po nástupu gravelu některé firmy okamžitě vycítily potenciál téhle disciplíny a naplno do ní naskočily ucelenou nabídkou modelů. Jiné vyčkávaly, zda se prognózy naplní, zda gravel dostojí očekáváním. Do sortimentu jej sice zařadily, ale spíš tak, aby se neřeklo – někdy jeden dva, někdy o trochu víc základních provedení. Stevens bych ale možná zařadil do jeho vlastní, třetí skupiny. Jestli si dobře pamatuju, zpočátku také nabídl jen dva nebo tři hliníkové modely, všechny dokonce jen s hliníkovou vidlicí. Ale u něj můžeme tohle vnímat i zcela jinak. Kola pro gravel a cyklokros si hlavně ze začátku byla poměrně blízká, rozdíly byly drobné, nikdo je moc neřešil – a Stevens, to je opravdu taková cyklokrosová velmoc. Zájemci o kvalitnější gravel tak mohli najít svůj cíl v jeho špičkové cyklokrosové flotile. Jen doplním, že nedostupnost k testu plynula ze situace na trhu.
Nicméně časy se změnily, gravel biking se uchytil, stále roste, míří jinam než cyklokros, vyprofiloval se, kola se více odklonila od cyklokrosových, stejně tak tratě jsou jiné, pokud bychom zůstali jen u závodění. A tak tu teď stojí Camino Pro a je toho tichým důkazem.
Nějaká konkrétní čísla u stejné velikosti? Porovnání gravelu s cyklokroskou stejné značky můžeme začít zhruba o 20 mm delší hodnotou reach a pokračovat jeho delší zadní stavbou, větším rozvorem, o stupeň vzpřímenějším sedlovým úhlem, vyšší hlavovou trubkou. Nejspíš to nebude vše, ale to není důležité. Sdělení těch hodnot je nasnadě – slibují více stability při zachování ovladatelnosti a komfortnější, byť stále dostatečně dynamický posed.
Velmi podstatný údaj, který u cyklokrosek nebylo nutné uvádět, hovoří o průchodnosti vidlice a zadní stavby pro pláště široké až 45 mm. Když doplníme dostatek montážních bodů pro příslušenství, včetně těch na horní rámové truce, zespodu spodní trubky nebo třeba na přední vidlici, je zřejmé, že tohle je gravel, jak má být.
Černostříbrný design s ostrým přechodem mezi barvami zvýrazňuje rámové linie – ladný přechod sedlových vzpěr do horní trubky, oblý tvar zadních patek, výšku řetězových vzpěr. Rám je vcelku konvenční, prostý výstřelků. Spodní trubka se rozšiřuje směrem ke středovému pouzdru, horní ztenčuje směrem k sedlové, patrný je rozdíl mezi drobnými sedlovými a masivnějšími řetězovými vzpěrami. Můžete tomu klidně říci jednoduchá účelnost.
Já bych zas o designu jako celku řekl, že je takový německý. Není to tvarově bujarý japončík nebo korejčík, je to decentně sebevědomý folkswágn.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Přes výše řečené v sobě Camino určitým způsobem nezapře cyklokrosové geny Stevensu. Lépe spíš řekněme geny sportovní. Jakmile šlápnete do pedálů, dostane se vám odezvy měrou vrchovatou – Camino se stane rychlíkem, předvede velmi živou v reakci na záběr. Tohle chcete nejen proto, že vás baví jet stále rychle vpřed, tohle je příjemné obecně. Vlastně mě s odstupem mrzí, že jsem ho nezkusil s karbonovými koly. Byl by to zážitek.
Tenhle gravel je ale stejně tak živý v reakci na záběr do řídítek. Zapomeňte na ležérní gravely, tohle je jednoduše jiná krevní skupina. Na reakci nečekáte, reakce přichází možná už s myšlenkou. Takové pocity jsem zažíval během testování Camina často, a to ať už šlo o lehkost jízdy a zrychlení anebo právě o potřebu zatočit. Na podobném kole bych se klidně toulal krajinou, proč ne, ale vím, že by z toho toulání nejspíš vždy sešlo. Že bych si užíval jiné radosti, k nimž Stevens vybízí – šlapal bych jak divý, poskakoval, řezal zatáčky, znovu a znovu… Camino je chtivé kolo, baví ho letět dopředu. Nemá ale klapky na očích a nezapomíná si hrát.
Nevadí živější projev? Ne, protože není nějak přehnaný. Moje zkušenost je vlastně pozitivní. Při jízdě pomalou rychlostí po nerovném povrchu kolo stále reaguje i na malé podněty, a tak si trochu tančí stopou. Byly okamžiky, kdy jsem pomyslel na to, že bych zrovna uvítal klidnější charakter – a za chvíli přišel úsek, kde jsem živost využil ve svůj prospěch a byl nadšený a nedal bych ji. Stevens mě tak, jak je, moc bavil.
Mohl za to i dobře trefený posed, univerzální, jak s oblibou píšeme.
Pohodlí se nebudu bát označit za průměrné. Možná lehce nadprůměrné, ale to je maximum, kam v hodnocení půjdu. Karbonový rám i vidlice jsou znát. Když nestihnete odsednout nerovnost, Stevens vás za to nepotrestá, nenakope vám zadek, leccos si nechá pro sebe. Současně vás za to ale ani nepohladí a neřekne: „To nevadí, broučku, příště to zvládneš, teď jsem to vzal na sebe, no bóže.“ Dá vám jasně vědět, že jste chybovali. Že jedete po kamenech, kořenech, anebo naopak po asfaltu. Dává jasnou odezvu. Nic víc, nic méně. Vlastně mi to korespondovalo s geometrií a po všech těch jízdách jsem to nijak nerozporoval, nezazlíval Stevensu. Camino není žehlička, co vás zbaví veškerých starostí, potřebuje, abyste se snažili i vy, zapojuje vás do hry. Tak se dočkáte kopce zábavy.
Když je to s rámem jednou tak, jak dosud zaznělo, záleží i na pláštích, kam kolo jako celek posunete. Continental TerraSpeed mi na pohled připomněl můj oblíbený vzorek G-One od Schwalbe. Jen tady jsou výstupky šestiúhelníkové, ne kulaté, a taky jsou trochu jinak koncipovány. To ale nic nemění na tom, že se tu pojí snadné odvalování a jistota záběru na různých površích. Nižší středové výstupky, výraznější boční, větší odstupy, aby se vzorek nezanášel, aby makal za všech okolností. Dobrá práce, zejména když to s gravelem myslíte terénněji. Nechybí ani slušný objem, takže lze pracovat s komfortem skrze tlak. Při 40 mm šíře zůstává v rámu i vidlici dostatek místa.
Příjemný tvar mají řídítka, která nemění od svého středu průměr, zůstávají širší pro horní úchop, což je příjemné. Stejně tak je příjemné i lehké přiklonění horní strany k jezdci, což je ergonomické. Oválné podložky pod představcem dávají téhle oblasti masivní vizáž, ale jinak to nejde, když chcete vést kabeláž rámem ještě o něco dřív – rovnou ze řídítek.
Test gravelu Stevens Camino vyznívá veskrze pozitivně. Kdybyste věděli, kdy jsem ho testoval, možná byste klidně řekli, no jo, to je těmi Vánocemi. Ale já na něm jezdil i před nimi a po nich. A musím říci, že za mne tenhle gravel souzní se svým jménem. Camino je španělsky cesta. Stevens Camino Pro je cestou k radosti z jízdy, ať už si ji užíváte jakkoli.
Připravil: Rudolf Hronza
Foto: Jaroslav Svoboda
TECHBOX
- rám Carbon SL, pevná osa 12×142 mm
- vidlice Stevens Full Carbon SL, pevná osa 12×100 mm
- řazení/přehazovačka Shimano GRX ST-RX810/ Shimano GRX RD-RX812 (1×11)
- kazeta Shimano XT (11–42 zubů)
- kliky Easton EC90SL, karbonové (převodník 40 zubů)
- brzdy Shimano GRX BR-RX810 (kotouče 160 mm)
- zapletená kola DT Swiss G 1800 Spline, vnitřní šířka ráfku 24 mm
- pláště Continental TerraSpeed, šířka 40 mm
- sedlovka Oxygen Scorpo
- sedlo Oxygen Triton
- řídítka Oxygen Scorpo Aero Gravel, 440 mm
- představec FSA SMR, 80 mm
- hmotnost 8,95 kg (vel. 56, bez pedálů)
- hmotnost kol (P/Z) 1610/2200 g (včetně pláště, duše, kazety, kotouče, bez pevných os)
- hmotnost pláště/duše 445/150 g
- cena 83 190 Kč
Poznámka: Testovali jsme verzi roku 2023, která je stále v nabídce. Model 2024 má identický rám i design, jen je vybaven novou sadou Shimano GRX 820 s 2×12 převody.
ZÁMEK SEDLOVKY
Zcela netradičně je umístěný zboku horní trubky. A je to fajn. Je tu krásně přístupný, „nekousne“ se – na rozdíl od mnoha zámků na vrchu horní trubky. Stačí povolit a se sedlovkou můžete lehce manipulovat.
ZAPLETENÁ KOLA
DT Swiss v modelu G 1800 představuje speciál pro gravel biky. Odpovídá tomu vnitřní šířka ráfku 24 mm. Jeho výška má hodnotu 25 mm, ve výpletech napočítáte 24 dvakrát křížených plochých drátů s rovnou hlavičkou.
VLASTNÍ KOMPONENTY
Stevens jako řada jiných výrobců spoléhá i na vlastní komponenty. Pojmenoval je Oxygen, u tohoto gravelu jde o sedlovku, sedlo a řídítka. U nich se zastavme. Horní část si ponechává širší průměr, nezužuje se za představcem, navíc je lehce přikloněná směrem k jezdci. To přineslo velmi příjemný ergonomický úchop.
KARBONOVÉ KLIKY
Němci umějí překvapit – na relativně dostupném kole najdete karbonové kliky Easton EC90 SL. Výrobce u nich zmiňuje vyměnitelný unašeč, díky kterému je lze mít jak ve verzi s jedním, tak i se dvěma převodníky. V délce 172,5 mm pak uvádí hmotnost 590 g (s převodníky 52/36 zubů), dále jsou k dispozici v délkách 170 a 175 mm. Jsou kompatibilní i s měřičem výkonu.
FOTOGALERIE
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT