TEST GT FORCE CARBON PRO Síla s tebou

Doby, kdy jste od sebe snad ani nemohli rozeznat Force a Sensor, kdy se rozdíly odehrávaly nenápadně, jsou u GT nenávratně pryč. Force totiž vykročil naprosto novým směrem, v určitém smyslu je opět o krok blíže sjezdovému Fury. Mezikrok zvaný Sanction opustil nabídku už před lety, Force se zeširoka rozkročil a zabral i jeho pozici. Všechno mezi trail bikem a sjezdem tak nyní reprezentuje právě Force.

Nejprve se zaměřme na komponenty testované verze GT Force Carbon Pro. Vyloženě správnou volbou, i s ohledem na slova z úvodu o cílení biku, jsou brzdy Sram Code R, když už je kolo osazeno Sramem. Jsou skutečně silné a nezklamou v žádné situaci, jejich dávkování je příkladné, nikterak jedovaté, tedy není třeba si nijak navykat. U pohonu už bychom byli u hodnocení maličko opatrnější, za těch zhruba 130 000 Kč by biker raději viděl na kole vyšší řadu řazení a kazety, než je základní NX. Nijak to sice neubírá na funkčnosti, vše chodí dobře, ale přidává se na váze a otázkou je výdrž při pravidelném ježdění. Ještěže aspoň přehazovačka je z řady GX Eagle, která je podstatně odolnější a trvanlivější.

Kladně hodnotíme i sedlo Fabric, od stejné značky jsou i tlustší gripy na řídítkách. Tvar řídítek je však svérázný, připomínající přelom milénia nebo i dřívější dobu. Ono 30 mm vysoká řídítka na 29“ kole nemusí sednout každému, na tuhosti rozhodně nepřidá ani jejich průměr 31,8 mm používaný spíše už jen v XC. Spíše negativně vyznívá i přítomnost špičaté páčky pro ovládání teleskopické sedlovky, při pádu bych se o ni rozhodně nechtěl zranit. Takové tvarování moc smysl nemá.

Do výbavy patří i set kol s náboji Formula a ráfky WTB ST i29, tedy vyloženě dostupné díly, ale dobře funkční. O prodlouženou životnost kol i plášťů se v našem případě staraly vložky Tubolight v obutí. Jednu z nejlepších kombinací plášťů zvolili v GT s ohledem na odolnost i perfektní grip za všech podmínek, oba pláště mají ochranu Exo+ a měkkou trojsměs MaxxTerra. Vlastně mě až překvapilo, jak ochotně Maxxis Assegai a Minion DHR jely, zrychlovaly a zbytečně neobíraly jezdce o drahocennou energii.

Konečně se tak dostáváme k rámu, jehož přední část je z karbonu a zadní stavba z hliníkové slitiny. U patek se také nachází jediné otočné vložky flip chip k ovlivnění geometrie, konkrétně se to týká délky zadní stavby, tedy ve finále i rozvoru. Máme zde na výběr mezi 435 a 445 mm. Předělání flip chipu není jen otázkou otočení obou vložek u patek, znamená i použití jiného závitu pro úchyt přehazovačky, ale taky demontáž úchytu brzdy. Moc nářadí to nevyžaduje, nicméně změnou ještě na trase byste jistě přišli o trpělivost celé party, na chvíli to není a při první změně teprve poznáváte, co všechno musíte povolit, uvolnit, posunout. Delší zadní stavbu asi budou volit vyšší osoby s chutí jet naplno vpřed i za cenu zábavnosti. Standardní porci hravosti a chuti jet po zadním jsem dosáhl až v kratším nastavení.

S volbou velikosti rámu by to v našem případě nebylo jednoduché, při svých 182 cm jsem testoval velikost M, ale ani ta mi nepřišla malá, přitom jiný jezdec menšího vzrůstu si stále nebyl jistý, zda mu velikost sedí, nebo i jemu je spíše menší. Může za to nejen celkem vzpřímený sedlový úhel, ale zejména vzdálenost označovaná jako reach, která je zde skutečně bohatá, stále však v normě dnešních poměrů. Abych upřesnil, testovaná velikost M má reach 455 mm, což je jen o 5 mm méně než u mého běžně používaného kola velikosti L. Troufnu si tvrdit, že kdokoli nad 180 cm by měl správně sáhnout po velikosti L, ale každý jsme jiný a zkoušení je nade vše, obzvlášť při takové ceně celku.

Novodobá geometrie se vyznačuje také značně skloněnou vidlicí, zde se sjezdovými 63,5°, což navozuje pocit naprosté stability. Zatáčet na kole však lze stále velmi dobře, jen do za sebou namotaných zatáček je potřeba si nadjíždět. Jde jen o zvyk, nikoli problém či výtku. Naštěstí se GT drželo zkrátka, když volilo délku hlavové trubky, takže i s vysokými řídítky se dá kolo dobře ovládat. Výrobce myslel i na příjemné drobnosti, jako je pogumování a oplastování exponovaných míst. Kladka na čepu pochopitelně za jízdy dělá zvuk, který nemusí vyhovovat všem, to je nutné zmínit. Mimochodem vzpěra mezi horní a sedlovou trubkou je výborně ergonomická, sedne do ruky a kolo se tak příjemně nosí či tlačí do prudkého svahu.

Ale hurá k odpružení! Čtyřčep LTS s trochu výše umístěným čepem než přímo v úrovni okraje převodníku bych zde nenazval přímo high pivotem. Ale to je jedno, důležitější je výkon odpružení. Zdvih tlumiče rozdávalo hojně, až ke konci zas přidává na síle potřebné ke stlačení, aby doraz nebyl tvrdý. Přistání z dropu je vyloženě jako do peřinky bez ohledu na to, co za změť kamení s kořeny pod koly je. Jistě čekáte hodnocení vlastností odpružení už kvůli tomu vysokému čepu. Zde je potřeba dát zapravdu výrobci, skutečně se GT nepouští do hlubokých vod či experimentů, sami jeho konstruktéři označují své řešení spíše jako mid pivot, tedy čep není zas tak moc vysoko. Nejspíš i od toho se odvíjí i výsledek při zpracování překážek. Stručně a jasně, rozdíl mezi normálními čtyřčepy a Forcem není tak dramatický, jak by možná leckdo dle obrázku a příslibu high pivotů čekal.

Co tedy vyšší, ale nikoli vysoký čep umí? Lépe překonávat překážky, to určitě. Zaoblí je, místo tvrdého nárazu zadního kola dostanete jen částečný impuls, čím větší překážka (typicky kámen) je, tím více si uvědomíte přínos vyššího čepu. Výborná je citlivost systému. Vyloženě šokující pak byla efektivita přenosu síly při šlapání. Ta u vyšších čepů bývá slabší (měřitelně ale tak v řádu jednotek procent), jak se uvádí, ale dobře nastavený systém je vždy nenahraditelný a zamykací páčka už pak jen řeší následek, nikoli příčinu. Zde jsem ji používal jen na delší silniční přesuny mezi lokalitami a do táhlých kopců na hřebeny. GT Force v tomhle směru exceluje.

Vidlice RockShox Zeb a moje první zkušenost s ní? Popravdě když srovnáte, jak velký pokrok udělal konkurenční Fox se svou osmatřicítkou, pak Zeb udělal sotva krůček a komfortem nepřevyšuje „umírněnější“ model Lyrik tak, jak moc převyšuje model 38 svého předchůdce 36. Jistěže Zeb funguje výtečně, i při velkém průměru nohou velmi dobře a hladce. Tuhost konstrukce silnějších nohou je jasným plusem, přesnost řízení je znát proti menším průměrům. Vzduchová komora obsahovala překvapivě jen jeden token snižující objem. Překvapivě? Chod byl totiž velmi progresivní a spíše než na komfort v každé fázi zdvihu se Zeb soustředil na zpracování velkých dopadů, kde předváděl naprosto excelentní práci a kde bolestivý tvrdý doraz neměl sebemenší šanci. Pár přestřelů dopadů skoků proběhlo, vidlice je zvládla.

Co si z toho tedy vzít? Nový Force z dílen GT je radikálnější a připravený na větší dobrodružství, než tomu bylo kdy dříve. Přítomností kladky nad převodníkem upoutá pozornost, přitom nepřináší typické neduhy této konstrukce, naopak spíše kompromisní umístění kladky znamená spíš jen kýžené kladné vlastnosti, které ocení každý a na jakémkoli trailu. Čím hrubší terén, tím příjemnější emoce Force vyvolává, a s chutí roste hlad po dalších, větších výzvách. Po komponentové stránce je plně funkční a netřeba hned nic měnit, aby kolo složené z krabice fungovalo na výbornou.

TECHNOBOX

High Pivot

Definice vysokého čepu? Volně řečeno jde o hlavní čep umístěný výrazně nad úroveň horního okraje převodníku. Aby se předešlo neduhům tohoto konceptu, musí být doplněný kladkou pro takové vedení řetězu, které eliminuje vše špatné – tahání za řetěz během pružení (kick back), které ovlivňuje i aktivitu zadní stavby. Nejčastěji se vysoký čep objevuje u jednočepových a čtyřčepových konstrukcí, ale uchylují se k němu i ty značky, které jsou jinak věrné virtuálním čepům otáčení zadní stavby.