Výměna a seřízení kónusů

Kónusová ložiska v nábojích jsou některými milovaná, jinými nenáviděná. Vztah k nim většinou záleží jen na věnované péči, zejména pak na přesnosti jejich seřízení, touto nutností se liší od většiny zapouzdřených ložisek.

Více než kde jinde zde do jejich životnosti promlouvá i kvalita, kvalitnější provedení mají tvrdší povrch kónusů, který je kalený, cementovaný a broušený. Čím déle cementování probíhá, tím více ho kónus „natáhne“. Levné varianty tuto proceduru sotva poznají, drahé v ní stráví i několik dní. Kvalita celku závisí i na prachovkách a tuhosti os. Největším evolučním krokem byl u kónusových ložisek nástup kotoučových brzd, tehdy se musel zvětšit průměr kónusů a posílit osa, aby zvládla nárůst radiálních sil. U kónusových ložisek velmi platí pravidlo, že prevence je základ. Pokud prochází kolo mytím, deštěm, brody a blátem, měly by se náboje minimálně jednou ročně vyčistit, promazat a seřídit.

Text a foto: Petr Štuka

 

Příčiny a odhalení problému

Objeví-li se u kónusového ložiska problém, je nutné najít jeho příčinu. Mívá dvě podoby, z 80 % to bývá přetažení kónusů, to se objevuje často už z výroby. Kolo nebo nový náboj s kónusy by měly projít rukama servismena dříve, než vyjede z dílny. Přetažené ložisko poznáte tak, že se kolo po impulzu otočí jen několikrát, případně slyšíte nežádoucí zvuky nebo v rukách, v nichž třímáte osu, cítíte její drhnutí. Dalších 20 % je „veselejší“ skupina: s povolenými kónusy se kola točí velmi zlehka, avšak s mnohem horšími následky. Prvotní vůli rychle následuje samovolné přitažení kónusů a následné „provalení“ vnitřní dráhy ložiska. Výsledek vidíte na fotce.

 

Povolení

Abychom se snáze dostali ke kónusům a zjednodušili si práci, sundáme kotouč a případně i kazetu. Začínáme na straně u kotouče, protože kónus u kazety je částečně utopený v ořechu. Tenké ploché klíče, nejčastěji v rozměru 15 a 17, nasadíme na matice a tlačíme je proti sobě. Pokud si přesto nejste jisti, vnější matice se točí proti směru hodinových ručiček.

 

Všechno ven

Pro přístup k druhé části kónusů, které jsou uvnitř náboje, respektive ořechu, musíme odšroubovat matice, poté kónus z osy a vytáhnout celou osu ven. Tím uvolníme místo pro kuličky, ty spočítáme a odložíme je stranou.

 

Na misku opatrně

Krycí mistička – kovová prachovka – většinou nejde vyndat, je-li tomu tak, necháme ji na místě. V případě poškození nastává problém, nelze totiž koupit novou.

 

Očista

Vytřeme zbytky maziva z obou kónusů, a to na obou stranách náboje. To nám následně dovolí kontrolu povrchu dráhy ložiska, zda není prodřený, zrezlý, významně opotřebovaný. V takovém případě je náboj bohužel zralý na výměnu. Dráha je sice v těle náboje nalisovaná a šla by přelisovat, ale náhradní není v prodeji.

 

Dotažení na ose

Samozřejmě je vhodné zkontrolovat také kónus s kontramatkou, které zbyly na ose. Na snímku viditelný světlý pruh na kónusu je běžné opotřebení, není třeba kónus měnit.

 

Výměna kónusu

Pokud je zlomená osa nebo nadměrně opotřebovaný kónus na ní (vyrezlé důlky, nepravidelné opotřebení, prodření apod.), přichází teď ta pravá chvíle na výměnu. Povolí se matka a kónus už se jen vyšroubuje. Při vracení na místo je nutné dodržet přesnou 5mm mezeru od vnější matice, část, na kterou dosedá patka rámu.

 

Promazání a návrat kuliček

Přichází na řadu očista a kontrola kuliček. Jestliže je nějaká jen trochu poškozená, rezavá, bez váhání ji vyměňte. Na kónus v náboji naneste dostatek maziva a usaďte do něj kuličky, správný počet i velikost, tedy přibližně o průměru 6,4 mm pro zadní náboj Shimano (není to pravidlem a je lepší si rozměr vždy změřit na původních kuličkách).

 

Osa zpět

Nyní prostrčíme osu nábojem, lehce potřísníme mazivem místo, kam následně rukou šroubujeme kónus a matici. V žádném případě nepoužíváme lepidlo ani barvu, o fixaci se stará „kontrastažení“.

 

Zdlouhavé finále

Až ke kuličkám dotažené kónusy nyní čeká stažení kontramatkou, ale zatím jen zhruba na 70 % síly, protože ani nejlepším se to většinou nepodaří přesně trefit na první pokus. Dobře seřízené ložisko by mělo vykazovat minimální, přesto ještě postřehnutelnou vůli. Pokud tomu tak není, povolíme kontramatku, chytíme náboj za matici na druhé straně osy, upravíme pozici kónusu na straně první a kontramatkou opět dotáhneme, zkontrolujeme plynulost otáčení celého kola. Je-li vše v pořádku, následuje finální dotažení kontramatky metodou „s citem na krev“, pro přátele čísel doplníme, že moment se pohybuje okolo hodnoty 30 Nm. Nasadit kotouč, kazetu a hurá ven.

 

Zaručený fakt, že kónusová ložiska nic nevydrží, je mýtus založený na neseřízených ložiskách. Tomu, kdo se o ně dobře stará a má je dobře seřízené, vydrží i desítky tisíc kilometrů.