Blanský les

4.8.2023

Konec července byl pořádně žhavý a sluníčko svou obrovskou silou dohřívalo obilí. Dny byly horké a večery bouřlivé. Byli jsme tenkrát poblíž Českých Budějovic na malé dovolené a při přemýšlení, jak využít jeden z posledních dní volna, jsme se rozhodovali mezi tak typickou zábavou pro horní Povltaví, jakou je sjezd na kanoi, nebo vyjížďku na biku. I když voda byla při tropických teplotách nad 30 °C o něco příjemnější, kolo vyhrálo na celé čáře.

Startem trasy, kterou jsme absolvovali, mohou být samotné České Budějovice či Boršov nad Vltavou, kde také začínáme my. Raději se důkladně předzásobujeme, protože první naplánovaná zastávka je až na vrcholu Kletě, což znamená více než hodinu svižné jízdy. Vyrážíme po červené značce směrem na zříceninu Dívčí Kámen. Z kopečka šlápneme do pedálů, sjedeme k řece a projedeme vodácké tábořiště. Za ním se štěrková cesta v mžiku mění na malou singlovou pěšinku kopírující řečiště Vltavy. Zanedlouho začíná stoupat zaříznutá do skály nad hlubokou tůní, aby vzápětí po několika zatáčkách mohla spadnout opět dolů.

Byla to předzvěst technických pasáží plných kamení a kořenů. Po levé straně se otevírá výhled na protržený jez a při pohledu na vařící se zvýšenou vodu se mi maličko zasteskne po uvažované možnosti vodáckého výletu. Na stesk ale vzápětí dá zapomenout stoupání a průjezd skrze starý mlýn U Rybů a kolem chat.

Detaily trasy a info o oblasti

Blanský les

Délka okruhu: 60 km

Celkové stoupání: 1350 m

obrázek: výškový profil trasy

Charakteristika: místy velmi technická trasa (kořeny, kameny, stoupání, sjezdy) s jedním výrazným dlouhým a technickým výjezdem na Kleť. Na okruhu najdete cesty od nejmenších singlů až po málo frekventované silnice.

Mapa: ShoCart č. 40, 1:50 000, Cyklo ShoCart č. 159, 1:60 000, oboje Českobudějovicko

Turistické zajímavosti: zřícenina Dívčí Kámen, rozhledna a hvězdárna Kleť, zřícena hradu a kláštera Kuklov

Servisy a cykloprodejny: na trase žádné, nejblíže České Budějovice: Rudolf Strnad, tel. 387 312 453, DAJ Sport, tel. 385 520 109, Kola Šírer, tel. 386 359 259, Cyklo Extra Sport, tel. 385 344 247

Kdy vyrazit: kdykoli (snad jen vyjma povodní), cesty jsou i v plné turistické sezoně až na pár úseků liduprázdné

Ubytování: vodácké tábořiště Boršov nad Vltavou, tel. 602 272 659, jinak nesčetně penzionů v Českých Budějovicích a okolí

Občerstvení: rozhledna Kleť, penzion Kuklov

Fotogalerie

Pohled z údolí Vltavy na Dívčí Kámen Pohled z údolí Vltavy na Dívčí Kámen

Rozhledna Kleť Rozhledna Kleť

Výhled na Šumavu pod Kuklovem Výhled na Šumavu pod Kuklovem

Sinlgetrack kousek za Boršovem nad Vltavou Sinlgetrack kousek za Boršovem nad Vltavou

Majestátné rozvaliny kuklovského kláštera Majestátné rozvaliny kuklovského kláštera

Stále držíme červenou značku a po prudším stoupání se konečně dostáváme k mému tak oblíbenému místu, které přezdívám tobogán. Kdo si věří a má dost zkušeností (můj popis berte tak, že jsem středně technicky zručný biker na hardtailu), může zkusit opravdovou adrenalinovou jízdu cyklistickou bobovou dráhou. Pěšinka totiž uhýbá totiž vlevo a sklápí se zpět do údolí. Pro maximum prožitků doporučuji ještě si přišlápnout. Koridor je uzavřený z obou stran prudkým srázem a hustým porostem stromů. Jedna zatáčka střídá druhou, brzda střídá šlapání. Závěr je sice rovnější, ale o to strmější a končí průjezdem přes potůček s bahnitým výjezdem. Byli jsme oba nadšeni – stejně jako už dříve. Malé škrábance od ostružin a šípků zůstávají na našich pažích jako vzpomínka na neopakovatelný zážitek z náklonů při průjezdech ostrými zatáčkami.

Nastává zklidnění a rovnější fáze těsně podél řeky. Potkáváme první vodáky, na jejichž tvářích je vidět, že hltají trasu stejně jako my. Zdá se mi, jako by nás v ten okamžik cosi spojilo, a až nyní je mi jasné, že to nebyl jenom pohled z očí do očí či neopakovatelná atmosféra v naprosto fantastické přírodě. Nebyl to jen hukot peřejí, šum borovic, žbluňkání pádel či cvrkot řetězů. Byla to čirá radost z pohybu a lidského vnímání se.

Brzy jsme dorazili na místo, které se pyšní dalším krásným pohledem na přírodní uskupení – zuřivé řečiště, starý mlýn a skalní útes končící do nebe zaříznutým torzem hradu. Vítá nás Dívčí Kámen. Určitě mohu doporučit jeho návštěvu a prohlednutí si rozvalin uvnitř. Hrad byl založen v roce 1349 pány z Rožmberka. Jeho historie však sáhá mnohem dál, a to až do doby bronzové (1500 let před naším letopočtem), kdy zde stálo rozsáhlé keltské hradiště. Naše cesta však pokračuje dále po červené značce a poměrně prudký výjezd mi připomíná, že nás čeká něco mnohem většího a náročnějšího. Řítíme se navzdory stoupání stále dost vysokým tempem k pověstnému výjezdu na nejvyšší horu Blanského lesa – Kleť.

Kdysi dávno jsem objevil tuto trasu, která nás v Plešovicích přesměruje na žlutou značku, a brával jsem ji vždy jako kvalitní test mé fyzické kondice. Rozcestník hlásí, že vzdálenost k vrcholu je nějakých čtyři a půl kilometru. Zkuste si stejně jako my, co vše lze najít v tomto na první pohled nenápadném úseku, protože to objevíte jedině tehdy, až se sami pustíte do jízdy a vaším společníkem se na minimálně půl hodiny nepřetržitého šlapání stane nejmenší převodník. Jsou zde úzké, prudké a díky kořenům velmi technicky náročné úseky prostřídané širšími a pozvolnějšími štěrkovými cestami. Je to kopec se vším všudy a nás si tentokráte v tropickém počasí vychutnává až do posledního šlápnutí. ,,Kdy už bude konec?“ zněla zhruba od poloviny výjezdu často kladená otázka mého kamaráda. Věděl jsem, že ten nejobtížnější kousek je poslední kilometr pod vrcholem. Stoupání zde ještě přitvrdí a i mě už popadá touha být co nejdříve nahoře. Vše ale nakonec zvládáme, a to bez došlápnutí na zem. Určitě víte, jak jsme se v tu chvíli cítili, zvláště ti, kdo mají rádi překonávání technických pasáží.

Vrchol je doslova obležený turisty, kteří jsem přišli anebo přijeli lanovkou. Až nahoře si uvědomujeme, že na dnešek vychází částečné zatmění slunce a že zdejší hvězdárna poskytuje turistům prohlídku tohoto úkazu i s komentářem. Dopřáváme si chvilku zaslouženého odpočinku s pozorováním čilého hemžení turistů kolem vrcholových map a ukazatelů k hvězdárně. Poté přestávce znovu skáčeme do sedel a pokračujeme dále po modré značce sjezdem směr Kuklov.

Cesta asi po kilometru zahýbá vpravo a nese označení zákaz vjezdu pro kola. Pokorně sesedáme a zhruba kilometr a půl dlouhý úsek sbíháme po svých až k místu, kde již opět navazuje i cyklostezka. Proč je zde toto omezení, mi není jasné, protože cesta je široká a nepotkali jsme ani jednoho turistu. Fyzicky a technicky náročné pasáže střídá dlouhý sjezd po zpevněných cestách, pořád nás vede modrá značka. Jízda se stále zrychluje a skrze krásné bukové lesy se dostáváme až do údolí pod Kuklovskou zříceninu a klášter. Lávka tu vede přes malý potok a my vzhledem k okolní teplotě neváháme a využíváme k osvěžení malou tůni. Před námi je táhlé, leč poměrně příjemné stoupání. Cesta vede krásnou letitou dubovou alejí a dopřává nám dostatek drahocenného stínu. Z újezdu dlážděného kamením a ukrytého pod korunami mohutných stromů přímo čiší historie a je zde také vidět, s jakou láskou a citem přistupovali kdysi sedláci ke své půdě a majetku. Tomu říkám krajinotvorba, která je svou skromností až monumentální a provází tak pocestné již po staletí.

Vjíždíme na silnici, ještě malý kousek stoupáme a již z dálky vidíme zdi Kuklovského kláštera. Na ostrohu v jeho okolí se nachází trosky hradu Kuklov (též Kuglvejt, Kuklvejt), který byl založen v polovině 14. století Dětřichem z Portic, avšak postupem času zpustl. Kumulující se mračna nad našimi hlavami rozhodují pro nejrychlejší variantu návratu po silnici a po značených cyklostezkách, ovšem ti, kteří se nechtějí vracet zpět po asfaltu, mohou pokračovat po modré značce od Kuklova až k Rozcestí pod Blugatkou. Zde odbočte vpravo na červené turistické značení, následovat bude asi pět kilometrů odpočinkovější jízdy po zpevněné cestě až ke křižovatce U Vacla (možno odbočit dolů z kopce a prohlédnout si Holašovice a jejich selskou barokní architekturu).

Nás červená značka vrátí zanedlouho také do terénu a pokračuje prudkým výjezdem na vrchol Skalka (687 m n. m.), odkud následuje pohupování po hřebeni mezi jednotlivými vrcholy, takže menší stoupání střídají lehčí sjezdy. Hřeben končí nejvyšším vrcholem Kluk (740 m n. m.), odkud se dostanete po zelené značce dolů na silnici a cyklotrasu 1082 vedoucí do Vrábče a dále do Boršova nad Vltavou.

Tip na druhý den

Po cyklostezce vedoucí z Českých Budějovic a levém břehu Vltavy do Hluboké nad Vltavou, do opět technických pasáží a krásných lesů nad údolím Vltavy. Po červené značce až k rozcestí v údolí potoka Strouha, kde uhnete vlevo po cyklostezce č. 1102 na Kočín a Dříteň. Zde lze jet vlevo po cyklostezce č. 1078 na Olešník, Zahájí a Munice, poté doprava po cyklotrase č. 1051 k ZOO v Hluboké nad Vltavou. Dále pokračujte po cyklotrase č. 1082 přes hráz rybníka Bezdrev a za obcí Čejkovice vlevo na cyklotrasy č. 1108 a 1109, které vás provedou nádhernou přírodní rezervací Vrbenské rybníky až zpět do Českých Budějovic.

Text a foto: Vít Valvoda

Menu