Javorníky a Beskydy

Na borůvkových knedlících Cyklistická dvojčata se jen velmi málo dní vyskytují doma v Púchově, většinu sezony tráví v Belgii a dnes již také nemají ani společný program, přitom tomu bylo v minulosti přesně naopak. Společně začali s cyklistikou, v dorosteneckých kategoriích spolu trénovali a závodili jak v oddíle, tak i ve slovenské reprezentaci. Při přestupu do mužů rok strávili v trenčínské Dukle a potom na dva roky odešli do Jihoafrické republiky. V minulosti spolu objížděli stále stejné závody a stejné tréninkové objemy, až druhým rokem v mužích se Peter zranil a tím se poprvé rozešel jejich tréninkový plán. V roce 2007 získali společné angažmá v německém týmu Wiesenhof, kde jim naordinovali odlišný závodní program, ačkoli jen částečně. Ukončení činnosti stáje vyústilo na podzim roku 2007 ve společný podpis smlouvy s italsko-německým týmem Milram podpořený Peterovým titulem mistra světa ze Stuttgartu. A tady se cesty v jejich náplni rozcházejí více, Peter hned v prvním roce absolvoval Tour de France a inklinuje k těžkým etapovým závodům, Martin se chce prosadit v klasikách a jednorázových závodech, oba jdou zřejmě správným směrem a jejich úloha jak v týmu, tak i v profesionálním světě cyklistiky roste. Díky tomu je ovšem jejich sportovní náplň do značné míry rozdílná a je těžké zorganizovat jejich společný trénink, především doma na Slovensku, protože jejich tréninkovým domovem jsou v současnosti belgické Ardeny.

Využili jsme příležitosti v týdnu před společným mistrovstvím České a Slovenské republiky, které se letos jelo v Bánovcích nad Bebravou. Domluvili jsme se na pátek, dva dny před mistrovským silničním závodem. Oželet jsme museli plnohodnotný společný trénink. Peter chtěl přece jen více odpočívat, naordinoval si pouze krátký a lehký trénink, protože se tři dny předtím vrátil z těžkého etapového závodu Kolem Švýcarska. Naopak Martin absolvoval před tím Dauphiné Liberé, které končilo o týden dříve. Ovšem několik dní po závodě proležel s nemocí, tak chtěl trénovat víc. Martin měl původně absolvovat ve čtvrtek mistrovskou časovku, ale necítil se po nemoci nejlépe a z programu ji vypustil. Nakonec jsme se domluvili, že vyrazíme společně směrem, jímž vyjíždějí na tréninky nejčastěji. Zastavíme se na nejlepších borůvkových knedlících, jak tvrdí Martin, který potom bude pokračovat delší variantou trasy, a Peter se vrátí domů.

Peter byl v té době v přípravě na mistrovství republiky, ale především na Tour de France, kde měl již nominaci jistou. Martin byl pro nejslavnější závod sice také ještě ve hře, ale zatím jako první náhradník a bohužel u toho také zůstalo.

Scházíme se před cyklistickým obchodem bratrů Velitsů, ale tentokrát nejde o naše dva protagonisty, ale o bratry o generaci starší, o otce a strýce, kteří mají v Púchově cykloprodejnu. Na společnou vyjížďku vysíláme našeho spolupracovníka Marka. Na kole je vždy dostatek času si popovídat, a tak mezi tím, co fotíme, Marek sbírá nenásilnou formou informace. Vyrážíme směrem, kterým bratrská dvojice vyjíždí nejčastěji, pokud chce absolvovat trénink v kopcích, a to směrem přes Javorníky do Beskyd. Ano, převážně na českém území se odehrávají tréninky Petera a Martina.

„V Beskydech je spousta možností a dokážeme si zde poskládat trasy různě dlouhé, od stodvacítky až po výrazně delší než jsou dvě stě kilometrů dlouhé štreky,“ přibližuje Martin. Vyjíždíme tedy z Púchova po státní silnici směrem na Vsetín, kterou opouštíme před Lysou pod Makytou a odbočujeme doprava směrem k hřebeni Javorníků. Dolná Dubková, Horná Dubková, Lazy pod Makytou, Panština, Rieka. Čím výš stoupáme, tím víc přibývá rekreačních zařízení. Silnice se stále zužuje a kvalita klesá, ale ve stoupání to tak moc nevadí. „Jezdíme zde rádi, je to častý začátek našich tréninků,“ objasňuje Peter. „Z Javorníků potom sjíždíme na českou stranu, tam je položen nový povrch a po tréninku na české straně se vracíme domů jinudy.“

Nakonec dosahujeme vrcholu v lyžařském středisku Kohútky, to byl i cíl první fáze tréninku, který nám naplánoval Martin, Peter se bude vracet do Púchova. Především však Martina lákaly borůvkové knedlíky, které zde vaří na jedné z horských chat. Ty si Martin nedokázal odepřít. Peter si dává halušky a my využíváme chvilky u jídla a povídáme si o cyklistice. Samozřejmě jsme všichni cyklisté, a tak se stáčí řeč i na materiál, studujeme kola Focus, Martin s Peterem vyzdvihují pedály Speedplay, s těmi mají novou zkušenost a opravdu si je pochvalují, také se závodními koly Lightweight jsou velice spokojeni. Dovídáme se, jak a kde trénují v Belgii. „Pokud chceme do kopců, tak směřují naše trasy do Arden, nejsou tam tak dlouhé kopce jako tady v Javorníku, nebo Beskydech, ale dají se tam poskládat pěkné tréninky, jinak samozřejmě využíváme soustředění, nejčastěji v italském Livignu a v německém Schwarzwaldu.“

Po obědě pokračujeme s Martinem dál po po české straně Javorníků, sjíždíme do Nového Hrozenkova a dáváme se doprava na Velké Karlovice, pak doleva na Soláň, v podstatě v protisměru Beskyd Tour. Přejíždíme sedlo a stále v protisměru tradičního cyklomaratonu pokračujeme přes Prostřední Bečvu na Pustevny, třetí vrchol a také nejvyšší bod dnešní trasy. Dále sjíždíme do Trojanovic a před Frenštátem odbočujeme doleva na Rožnov a poté na Valašskou Bystřici, trasa je stále zvlněná a před Vsetínem nás čeká poslední větší stoupání, potom již mírné na česko-slovenské pomezí a klesáním v protisměru cesty, na níž jsme začínali, se vracíme do Púchova. Švih s talentovanými dvojčaty dal v Martinově podání 170 km a 2700 výškových metrů. „Ale variant, jak poskládat trasu v Beskydech, je nepřeberné množství,“ loučí se s námi Martin.

Souhrnná mapa jednotlivých okruhů – detaily tras níže • červená: 1. okruh • modrá: 2. okruh

Libor Matějka Foto: Josef Vaishar, Jan Brychta