11. World Games of Mountainbiking, Saalbach-Hinterglemm, 10.-13. 9. 2009
Oblast zvaná Pinzgau nabízí travnaté hory kolem 2000 m vysoké a
Hinterglemm leží v 1000 m. Saalbach-Hinterglemm je především známý
perfektním lyžování na 200 km sjezdovek a do paměti lyžařů se dostal
především konaným mistrovstvím světa ve sjezdových disciplínách na
lyžích v roce 1991. V zimě je zde problém sehnat nocleh. Na léto musí
místní hodně vymýšlet akcí, jak přitáhnout turisty. Saalbach Hinterglemm
vsadil na bikery. V létě jezdí pět nejdůležitějších lanovek
s možností přepravy kol. V oblasti fungují Bikepark v Leogangu, X trial
v Saalbachu, Free ride v Hinterglemmu, Hotely zaměstnávají Guidy
provázející zájemce po ukrytých sinltrailech, nabízejí package s výukou
jízdy v terénu. K tomu vznikla myšlenka Světových her ve třech
disciplínách. Maraton na 30, 44, 82 km, cross country a downhill. K tomu se
připojily závody pro děti. Ideální kombinace pro rodinné pohodové
závody. Lidé zde přijedou na celý týden a pobyt zakončený startem na
hrách je zpestřen úžasnou atmosférou, perfektní organizací. Za 45 eur
startovného dostanete Adidas triko, permanentku na lanovky na jeden den,
občerstvení na trati (nikde na závodech není tak profesionální), stravenku
na pasta party, vstup na zahajovací party v Goasstahlu (U koziček) a
závěrečnou party ve stanu pro tisíc lidí, který slouží po celou dobu
závodů. Sobotní vyhlášení vítězů je zakončeno koncertem německé
skupiny Gery and Bery, kteří dostanou účastníky při druhé písničce na
stoly a lavice a všichni se spontánně baví.
Start na hrách v Hinterglemmu je prostě zážitkem. Kamarádi ze Slovenska
zaspali letos start ve sjezdu. Jako správní freerideři trochu zapařili a
nestihli v 13:00 hod start. Za 55 eur Full package měli permici na lanovky na
čtyři dny, čtyři dny pasta party, a tak si aspoň dosyta zajezdili.
Maraton má pro účastníky možnost volby trati během závodů. Nemusíte se
hlasit předem na délku trati a na trati volíte příslušný koridor.
Rodinní příslušníci a trenéři vás díky lanovkám stíhají postupně na
více místech na trati, vy je sledujete se stále kyselejším úšklebkem na
všech vrcholech.
Pokud bychom si virtuálně chtěli projet závodní trať maratonu, pojďme na
to. Mapa je přiložena. Start v Hinterglemu v centru částečně v stanu,
který je průjezdný. Spousty diváků přihlíží bláznům chystajícím se
na zkoušku fyzických schopností. Vpředu elita a za nimi ostatní.
Odpočítávání, poslední focení rodinnými příslušníky, poslední
pozdravy s kamarády a START.
Peloton se po asfaltu řítí do Saalbachu. Natáhne se do bezpečnostní délky
a začíná selekce. V Saalbachu se lehce tempo zpomalí průjezdem centrální
částí mezi nejprominentnějšími hotely a začíná se stoupat směrem na
Spielberghaus (bikerský pension na hranici Tyrolska a Salzburska). Začínají
se objevovat první krůpěje potu a řetězy hledají správnou polohu. Kopec
není příliš prudký, na rozehřátí akorát. Místy ale už jedou
někteří na kašpárka. Míjíme Spielberghaus, hraniční závora je
výjimečně otevřena, a stoupáme serpentinou na Panoramaalm, dále na
Thurneralm a vracíme se širokým sjezdem do Saalbachu. Ti, co si stihli
vypnout kontrolu rychlosti (je to tlačítko na mozku, ne všichni jej mají),
předjíždějí po šotolince ty, co jej nestihli vypnout nebo jej nemají.
Ještě prohlídka Saalbachu pomalým stoupáním k Sonnseitpromenade a hravým
traverzíkem se dostáváme nad údolím do Jausern. Velice pěkný úsek na
vyhlídku a většinou všichni ještě se mohou kochat a vidí v plných
barvách. Podjížíme hlavní silnici rourou pro dobytek a čeká nás výšlap
na Schattberg Ost. Počátek se dá využít k občerstvení a obaly od gelů
na zemi svědčí, že něco přijde. Musíte si k němu dojet, někteří
dotlačit. Zhruba 15 km stoupání na 2018 m n. m z 928 m n. m. začíná
nevinně, o to krutěji se v závěru vzepne k obloze. Na vrcholu
zakroužíme kolem občerstvovačky a kousíček sjíždíme stejnou cestou a
pozorujeme ty za sebou tváří v tvář. Oni nám očividně závidí. Po
200 m sjezdu si každý musí zaklonit hlavu vzad, aby viděl další bod
průjezdu – Schattberg West. Výšlapovýstup vede po černé sjezdovce.
Když se sem jdu jen tak projet, tak jej dám nahoře s tepem v červeném.
Při závodě jsou síly důležité, tak tlačím asi 150 m.
Nahoře v 2096 m n. m. nás čeká krásný singletrail. Je to jeden ze
skvostů Saalbach-Hinterglemmu. Vypnutí tlačítka na mozku a hybaj dolů na
Hackenbergeralm. Po dojezdu na Hackebergeralm každý uvolňuje ruce a ti, co to
zde znají, vzpomínají na příjemné posezení u pivka nebo čerstvě
nadojeného mléka a pokecu s majitelkou. Trasa se zde dělí. Střední jede
domů a dlouhá obloukem kopíruje v 1746 m n. m. krásné údolíčko.
Krátkou trať bych ani nezmiňoval, (divím se, že má cenu špinit kolo).
Protějšek vypadá nevinně a po pár brodech začne stoupání lesem, které
již není tak nevinné. Kombinace kamenů čouhajících z bahna saje další
síly. U některých se objevují první náznaky lehkých křečí.
Následuje sjezd do údolí pod Zwolfer a opět zvednuté čelo a pohled
vzhůru, kudy asi povede trasa tam nahoru do těch 1983 m n. m.
Stoupání začíná serpentinami velmi nezákeřně. V pohodě, pokud se dá
říci po těch ujetých kilometrech, dojedete na Elmnaualm a po
občerstvovačce to začíná. I když by to byl první kopec, tak je to
záhul. Díváte se před sebe a vidíte řadu pochodujících bikerů. Ty, co
deptají co to jde, po pár set metrech uvidíte s motajícíma se nohama a
v pohodě je předjedete. Je pár míst, kdy nasednete, abyste po pár metrech
opět zjihle sesedli z kola a tlačili. Do sedýlka Seekar 1998 se přes
rozvrácenou a kamenitou silnici téměř nedá jet. Po nesednutí následuje
sjezdík v šotolině po druhé straně údolí a čeká vás po ztrátě
drahocenných metů opět výšlap na vrchol Zwolferu. Opět se díváte
tváří v tvář svým soupeřům a sjíždíte opět do údolí.
Po spádnici se dostáváme dolů do údolí a po úzké stezičce dojíždíte
na konec údolí. Taková příjemná vyhlídková jízda pokud nemáte
natočeno to, co máte. Od shlédnutí pramenů Saalachu se vrátíte na dno
údolí a po kratičké regeneraci na asfaltce dojedete k tomu poslednímu
stoupání. Kopec není tak hrozný, ale poslední serpentiny před Roswaldhutte
vás opět dostanou. V cíli přijde euforie ihned po dojezdu a zapomínáte na
všechno, co bylo zmíněno v předcházejících řádcích. Začínáte se
těšit na příští rok. U někoho se dostaví těšení až
v následujících dnech.
Já už se sem opět těším.
Pavel Podola
Foto: www.worldgames.at
Veškeré informace o závodu najdete na www.worldgames.at.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT