GARY FISHER SUPERFLY

Mohli byste sice říci, že Superfly je jen jeden z karbonových rámů, že vlastně Gary zaspal a na uhlíkovou vlnu naskočil pozdě, jako jeden z mnoha, tak proč ta oslava? V podvědomí by vám však zřejmě hryzal zárodek nejistoty, zda to opravdu lze tvrdit. Ano, karbonu je na trhu přehršel, ale devětadvacítkový guru jím udělal více: podtrhl svou důvěru ve větší rozměr zapletených kol a jim přizpůsobený rám i některé komponenty. Karbon mu navíc, alespoň podle vlastního tvrzení, umožnil dát tomuto biku do vínku mnohem lepší vlastnosti než kovové materiály. Už po podzimních veletrzích jsme věděli, že k vyzvání k poměření sil v terénu z naší strany dojde a že jistě bude přijato. Stalo se.

Devětadvacítkový Olymp

Superfly tvoří úplný vrchol nabídky, takže se v jeho rámu podle očekávání snoubí řada ojedinělých technologií, které by se měly příznivě odrazit v tuhosti i rychlosti ovládání. Hmotnost karbonového monocoque rámu ve velikosti 17,5″ činí pouhých 1250 g, tedy o 300 g méně, než tomu bylo u jeho loňského hliníkového předchůdce. Nejzajímavější momenty jsou soustředěny na zadní stavbu a hlavovou trubku. Zadní partie kola je neobvyklá asymetrickým provedením řetězových vzpěr a elegantní výztuhou na straně kotoučové brzdy. Výsledkem by měla být značná tuhost v záběru a při brždění. Tato partie je navržena tak, že zde není třeba přidávat další můstky, což je přínos pro estetiku i průchodnost pláště. Rám je poté připraven pojmout obutí až o šíři 2,25″.

Vzpěry vidlice se spojují až u sedlové trubky, kde vytváří spolu s horní rámovou trubkou velmi masivní profil komplikovaného tvaru. Podobně mohutná je oblast středového pouzdra a semiintegrované hlavové trubky. Ta je velmi krátká, aby se výška řídítek přiblížila 26″ kolům a umožnila tak sportovní posed i menším jezdcům. Poslední neobvyklý výdobytek je před našimi zraky skryt – je jím odlišné dimenzování spodní rámové trubky u různých velikostí tak, aby byly vždy zachovány stejné mechanické vlastnosti.

GARY FISHER SUPERFLY

Vidlice Fox F80 RLC nese označení G2 29″, které nám sděluje, že byl model vyroben speciálně pro potřeby fisherovské geometrie Genesis 2. Ta, stručně shrnuto, mění jízdní vlastnosti kola zkrácením stopy předního kola (větším předsunutím nohou vidlice) především směrem k citlivějšímu ovládání v nízkých rychlostech. O řazení a pohon se stará sada Sram X.0 doplněná karbonovými klikami Bontrager Race X Lite a brzdami Avid Juicy Ultimate, všechny ostatní doplňky nesou rovněž logo s velkým „B”. Superfly je jednoznačně jedním z nejkrásnějších kol, která jsme v redakci měli – jeho ladné křivky jsou natolik vyzývavé, že mu cesta z krabice do terénu trvala jen několik minut. Pokud chcete, aby bike vážící 10,6 kg bez pedálů dělal společnost i vám a na dlouhou dobu, připravte si částku rovnou symbolické číslici 99 929 Kč.

Rande krátké, leč intenzivní

Pro mne a mé testování této devětadvacítky bylo velmi přínosné, že před ním i v jeho průběhu jsem mohl oživit své zkušenosti s tímto parametrem díky dlouhodobému testu různých parametrů v rámci Projektu 669. Ty předchozí byly již trochu zaprášené, bez nových se snadno mohlo stát, že prostě jen podlehnu obecným výhodám a nevýhodám 29″. A podlehnutí by to bylo velmi snadné. Testu na jeden víkend neodolal ani kolega André, dlouhodobě již přesvědčený, že jedině velká kola dodají terénní jízdě ten pravý rozměr.

Kratší, ovšem stále ještě univerzálně střižený posed vám naznačí, že sedláte kolo, jehož konstruktéři své řemeslo ovládají na výtečnou. Je to vlastně jednoduché – krejčí, který se naučí šít a jde s dobou, také těžko udělá chybu u některého z obleků. Posed možná nebude bez úpravy vyhovovat jen ortodoxním švihařům, kteří preferují natažený a nízký styl – k jeho dosažení ale postačí málo. Byla by však škoda připravit se o břitkou ovladatelnost, kterou zvolená kompozice nabízí.

Nebýt velké obruče, která oproti šestadvacítce nezvykle vyčnívá v zorném úhlu, neodvážil bych se po prvních záběrech do pedálů vsadit si, na jakém parametru kol tenhle bike uhání vpřed. Akcelerace je nejen na devětadvacítku famózní. Další a další záběry do klik, neustálá potřeba nechat si znovu dokázat, že tuhý rám v kombinaci s lehoučkými zapletenými sety a plášti opravdu nedá energii uniknout, to zřejmě budou i vaše pocity, pokud někdy s tímhle bikem budete mít čest prohánět se terénem. Pro tuto chvíli, pro okamžiky testu, maže Superfly rozdíly mezi různou velikostí kol. Je samozřejmé, že pokud by vedle něj stála šestadvacítka podobné kvality, bude mít vždy trochu navrch, ale při mých testovacích výjezdech chyběla a já Garymu tleskal. Při tom všem vás ještě kolo stíhá zásobovat docela slušnou dávkou komfortu – rám je možná trochu tvrdší, ale zdárně mu pomáhá větší pohodlí nabízené koly.

Jízda po rovině však byla jen předzvěstí nadšení, jež mělo přijít ve výjezdech. Fakt, že kolo sedí jako přibité i v sebeprudším stoupání, prostě 29″ v provedení Superfly upřít nelze. Zprvu se ze zvyku snažíte přenášet těžiště více nad předek a položit se nad řídítka, pak ale jednou opomenete a s překvapením zjistíte, že se vlastně nic nestalo, že bike tohle vaše zaváhání naprosto toleruje. Výjezd opravdu může být i velmi prudký a vy se můžete sápat na kašpárka na další krásné výhledy, aniž byste byli nuceni k posedové akrobacii.

Geometrie Genesis 2 a vhodně zvolený úhel vidlice dává Superflyi ovladatelnost šestadvacítky. Živost ovládání a okamžitost přenosu povelů ku změně jízdy je na velké obruče opravdu neobvyklá. Snad jen při pomalejší jízdě technickou pěšinou je živost chvílemi až přílišná, ale jsou to jen výjimečné okamžiky, kdy Gary poskakuje na pěšině možná trochu ochotněji, než byste si přáli.

Jak se potom Superfly choval ve sjezdech, ptáte se? Porsche používá u některých svých modelů automaticky se vysunující zadní přítlačné křídlo – čím vyšší je rychlost, tím více zlepšuje přítlak. Gary Fisher funguje obdobně – čím vyšší rychlost, tím ještě jistější je vedení směru, přitom se neztrácí snadnost ovládání. Celkově je však vedení směru již od poměrně nízké rychlosti nadstandardní. V tomto směru se jistě promítají i výborně tvarovaná řídítka Bontrager, s nimiž už máme více pozitivních zkušeností (škoda jen pěnových gripů, které jsou zbytečně tvrdé a sice se dobře drží, ale s pohlcením jemných vibrací, jež nezvládla vidlice, příliš nepomohou), ale i v terénu výborné a v náklonu i při brzdění jisté pneumatiky.

Limit hmotnosti dosažen?

Po jedné z výměn kola s Andrém jsem se na jeho impulz zkusil více zaměřit na tuhost kol – měl totiž pocit, jakoby pod ním zadní výplet v jednu chvíli, při přeskakování překážky, trochu povolil. Když se mi Gary vrátil, vzal jsem ho opět na důvěrně známé stezky a zkusil razantnější jízdu. Při přeskočení kořenu či kamenu ve vyšší rychlosti nebylo po zmíněném „ani vidu, ani slechu”. Kolo přelétlo, dopad byl hladký. Při záměrném seskočení z větší výšky a v pomalé rychlosti, tedy s dopadem více „natupo”, se jednou či dvakrát objevil pocit, jako byste dopadli na celoodpruženém kole s netlumeným pružením – dopad byl měkký, ale cosi jakoby lehce koplo zpět. Výplet v tu chvíli zřejmě trochu povolil a hned se vrátil zpět, zřejmě následek konstrukce velmi lehkých kol. Být Superfly osazen ráfkovými V-brzdami, možná by se případná měkkost výpletu projevila škrtáním ráfku o špalky. Takto, s přihlédnutím k přítomnosti kotoučovek, jde pouze o domněnky, protože co se jízdy týká, bylo už řečeno, že dravěji se kupředu deroucí komplet budete hledat jen těžko. Také ani po tomto hrubém zacházení, pro něž není Superfly ani určen, ráfky nezačaly házet, kola byla stále příkladně vycentrovaná.

Loajální spolupracovníci

K dokonalému jen dokonalé? Pokud ano, pak Gary Fisher vybíral skvěle, jak dokazuje už jen výčet komponentů zmíněný výše. Řazení Sram X.0 nechybí urozenost, jeho páčky uložené na ložiskách se však pohybují velmi lehce a jejich krok je krátký a ostrý. Vyžaduje proto trochu času na přizpůsobení síly vynaložené palcem. Záhy najdete tu správnou dávku a pak už jen oceníte naprostou přesnost chodu a slastně zavrníte – náběh řetězu je okamžitý, tichý a přesný. Zajímavostí je, že na testovací verzi byl použit řetěz Shimano Dura-Ace, tedy jsou nejen namíchány komponenty dvou velkých konkurentů, ale navíc je použita i silniční výbava.

O brzdových pákách z karbonu si můžeme myslet své, ovšem jejich stisk na počátku chladného jara, kdy prsty po dlouhé době vykouknou z konečků rukavic, je velmi příjemný. Opora brzdových pák Avid je tradičně velice komfortní a výkon i dávkování výborné i se 160mm kotouči. Důležitým okamžikem kola je vidlice Fox s možností nejen uzamčení kroku, ale také nastavení úrovně lockoutu či tlumení nízkorychlostní komprese. Netečnost vidlice vůči pohybům jezdce je solidní, i při nejcitlivějším nastavení je však její vnímavost na drobné podněty terénu nepatrně slabší. Velice silná je naopak stabilita vidlice v rozbitých pasážích, kde se zbytečně nepropadá do zdvihu a kolo tak lze lehce vést i v náročném terénu. Je také pravda, že k pohodlí přispívají sama velká kola a objemné pláště, takže nepohodlím jsme netrpěli.

Byl to jen sen? Opravdu dokáže devětadvacítka takové věci, jaké jsem nedávno prožil, nebo se mi to jen zdálo? Nikoliv, byla to realita jménem Superfly. Neskutečně lehce akcelerující a pak, možná i ze samé podstaty velkých kol, rychlost snadno udržující stroj, který dokonale rozloží těžiště jezdce nad rámem a nechá se snadno a jistě vést stopou, aby pocit jistoty ještě gradoval ve sjezdech. Tato devětadvacítková raketa je pádným vymítačem pochybovačů o tomto parametru. Bohužel však také řádně placeným.

Rudolf Hronza Foto: Jerry Efeb

TEST: chrániče kolen IXS Carve EVO

Přilba Troy Lee Designs Flowline Mips

Bikové trenýrky PSD Playboy