Craft 1000 Miles - zprávy od pořadatelů

<p>Do redakce nám dorazily další zprávy a fotografie od Honzy Kopky a Yvony Kotykové, kteří se pohybují na trati závodu Craft 1000 miles Adventure.</p>

1. července

Zpráva z bagážního transitu – CPčko č. 1 zahajuje provoz

Do postelí nebo spíš do spacáků v autech jsme se dostali na Děčínském Sněžníku až dlouho po půlnoci. Ráno jsme se probudili do sluníčka a modré oblohy a ihned začali natáčet a fotit projíždějící závodníky na tamějších nádherných singlovkách. Počasí se ale začalo opět jako přechozí dny střídat s deštěm. Pak jsme se rozloučili s fotografickým teréňákem, se kterým se již během závodu nepotkáme, a spěchali do Jizerek budovat kontrolu CP 1. Čelo závodu upaluje neskutečnou rychlostí, a tak se stalo, že nám před příjezdem projel první mílař a nestihli jsme mu dát jeho připravený balíček s bateriemi. Vyslali jsme za ním auto, které se s ním setkalo v Harrachově.

Na CP 1 zatím vládl čilý budovatelský ruch, stavěly se stany, uklízela chatrč, kopala díra jako lednice, do které se uložili Bernardi, kopala další díra jako záchod, do které se zatím neuložilo nic. Dovezli jsme fošinky z místní pily, ze kterých se ztloukly lavice a stůl v chatrči i před ní, dorazila i cisterna s vodou. Mezidím se na CPčko trousili závodníci i fanoušci závodu a dobrodruhů, kteří měli dnes dorazit, takže ruch jak má být. Vzhledem k budovatelským povinnostem jsme neměli ani čas vyslechnout jejich příběhy. Žádný závodník ale stejně nic moc nevyprávěl, tady vepředu se závodí a nikdo se nezdržuje zbytečnostmi, a vyprávění k nim patří. Věřím ale, že od zítřka již závodníci nebudou honit minuty a dozvíme se od nich víc z jejich hlubokých zážitků.

Unavená posádka transitu Honza Kopka a Yvona Kotyková

2. července

Zpráva z bagážního transitu – Oběti kvůli Mílím

Dnes jsme vstávali na CP 1 do krásného dne. Tou dobou se už připravovali na odjezd tři závodníci, vlastně jen dva a vedoucí žena. Všichni vypadali v pohodě. Sympatická Jana se neustále usmívala a veterán závodu Míra zvaný Indián rozverně vyprávěl, jak kvůli Mílím přestal kouřit. Nejdřív na dva měsíce, aby ušetřil na startovný. Pak ještě chvíli, aby ušetřil na další náklady a pak už nezačal vůbec. A to kouřil 20–30 denně od 15 let. Obrovská oběť pro Míle. Od jeho prvního startu, kdy dojel do cíle poslední k vyfouklému oblouku, se nyní posunul do první čtvrtiny závodu. Jsme rádi, že mají Míle na některé takový pozitivní dopad.

Po rychlé snídani bereme terénního Land Rovera Discovery a vyrážíme k Hrádku nad Nisou fotit a točit drsný kousek trasy kolem Loupežnického vrchu. Máme štěstí, hned přijíždí 4 závodníci. Yvča bere zdrcadlovku, já kameru na hlavu a jdem do akce. Pohyb mílařů s kolama je v těchto místech hodně pomalý, přesto Yvča sotva stíhá vybrat příhodné místečko, zaostřit, cvaknout a honem dál na další. Já ji neustále hlásím nová dobrá místa. Z Yvči už leje. Závodník David jen suše prohodí: „Takovejch dobrejch chlapů běhá po světě a ty si zrovna vybereš Kopku.“

Skáčem do Land Rovera a mizíme na jiný hezký úsek. Offroad s přehledem zvládá drsný terén, bláto, prudká stoupání. Je to požitek. A najednou rup a přední pneumatika je prázdná. V nepřístupném terénu ho zvedneme na hever, chcem sundat kolo a auto najednou na kluzkém povrchu začne bokem sjíždět na nás. Rychle zas spustit a najít lepší pozici. Nakonec se vše daří. Auto je ale na rezervě, kterou nejde použít v terénu, na dva dny mimo provoz, než dorazí nová guma. Proražená offroaďácká pneumatika je další dnešní oběť Mílí.

Po komplikacích nakonec po 20. hodině vyrážíme dál do Jeseníků, nebudeme tam dřív než ve 2 ráno. Čelo naštěstí konečně trochu zpomalilo a tak to tentokrát snad stihneme ještě před prvním a balíčky s bateriemi budou na svém místě včas. Ostatní pomocníci F500 Pepa a Martin jsou už touto dobou na místě.

Ze silnice někde kolem Vysokého Mýta Yvča a Honza