Vybráno z rohovoru z 18. ledna 2013 na téma přiznání Lance Armstronga k dopingu:
” … ale kdyby se nepřiznal, co by se stalo? Usekli by mu hlavu? On se přiznávat nemusel, dál na kole jezdit nechce a v běžném životě mu to nebrání. Mohl si dál žít svůj soukromý život. Přiznání mu už nic nepřinese.”
Soukromý život by si asi příliš neužil, valí se na něj žaloby o desítky miliony dolarů.
„Také proto nechápu, co ho k tomu kroku vedlo. Žaloby zůstanou a ten, kdo ho ještě nezažaloval, ho zažaluje teď. Tudíž si vlastně přitížil. Chtějí po něm velké peníze, ale on určitě nepůjde spát pod most.“
Mohl se přiznat proto, aby měl čistší svědomí.
„To je pravda, aby mohl v klidu spát. Ale jak ho znám, tak kvůli tomu se nepřiznal. Že by za to měl slíbený nějaký strašný ranec? Těžko říct. Ale tím, jak to má momentálně nastavené, tak nevím, co by mu museli slíbit, aby ho k tomu donutili.“
„… on přitáhl lidi ke kolu proto, že vyhrával. Nevyhrávat on, přitáhl by je někdo jiný. …“
Když Armstrong celou tu dobu zapíral doping, věřil jste mu?
„Neřešil jsem to, byl to jeho boj.“
Může si Armstrong ještě nějakým způsobem získat svoji tvář, aby mu lidé zase začali věřit?
„Těžko říct… myslím, že když na tom bude makat, tak myslím, že ano. Někomu tím, že vyhrával na základě zakázaných podpůrných prostředků, třeba ublížil, ale v nadaci Livestrong zase celým zástupům pomáhal. Ať je někdo jakýkoli lump nebo lhář, tak když dělá taky něco pro ostatní, je zlo kolem jeho osoby mnohem menší.“
Ponecháváme bez komentáře… Snad jen připomeňme, že Jan Hruška byl i držitelem růžového dresu lídra Giro di Italia a členem týmu později rozprášeného z důvodu dopingové aféry Puerto.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT