OCA 2010: Vítězem se stává…

1.7.2010
<!-- Generated by XStandard version 2.0.0.0 on 2010-07-01T11:10:39 --> <p><a href="http://www.cykloturistika.cz/sluzby/aktuality/web/oca-2010-soutez-o-cykloturistickou-cestu-s-nejlepsim-nametem/"><strong>Cestovatelská soutěž značky Ortlieb a časopisu Cykloturistika</strong></a> má své vítěze. Poděkování si ale zaslouží všichni, kdo zaslali svůj cestovatelský projekt. Děkujeme. Většina projektů byla zajímavá a hromada těch, z nichž mohl vzejít vítěz, byla do poslední chvíle větší než hromada vyřazených. Těžké rozhodování. S některými z těch, kdo nevyhráli, bychom se rádi domluvili na redakční spolupráci, ozveme se jim, a budou-li souhlasit a svou cestu uskuteční, tak je možné, že se s jejich reportáží setkáme na stránkách Cykloturistiky někdy v budoucnu. Vítězným projektem se stává „Z Písku přes poušť až k moři“ Martiny, Miloše a Nelinky Poživilových, kterým budou předány ceny od Ortliebu, Garminu a Craftu. Víc zatím neprozradíme, reportáž vyjde v Cykloturistice č. 12/2010, která bude v prodeji od 18. listopadu. Konkurence byla opravdu silná, cesty zajímavé, dlouhé i kratičké, tuzemské i hodně vzdálené a myšlenky, které stály u zrodu konkrétních putování, byly vtipné i vážné. Kousek od vítězství byla oslava stříbrné cyklosvatby manželů Kuralových, dvakrát se do cestovatelských plánů vložily osudy dobrého vojáka Švejka, jednou Drákula, slovanská historie, Keltové, příroda.</p>

Z ostatních projektů vybíráme nejzajímavější odstavce

Mírně zvláštní a budící pozornost budeme patrně tím, že vozík potáhne lehokolový tandem, na kterém pojedu já se 17letým synem, a manželka pojede na dalším lehokole. Do Německa jedeme s koly vlakem, navštívíme příbuzné a přátele a na zpáteční cestu se vydáme na kolech. Cesta bude unikátní už tím, že bude docela zázrak, když vzhledem k věku a divoké povaze naší dcery vůbec dorazíme domů. Křížovi 

Chci navštívit zajímavá místa (některá z nich jsou nej Evropy i světa), města, lidi, a dostat se do odlehlých koutů severního Norska (území, které obývají nejen Sámové). Kde má krajina charakter opravdové divočiny. Jindřich Eger 

Základní kostra trasy je po ose Oradea, Cluj Napoca, Deva, Oradea. Ale po zkušenostech z jiných cest vím, že se může lišit, protože dáme na rady a doporučení „domorodců“. No a na závěr už jen vzkaz – LIDI, JDE TO!!! Nejsme žádní sportovci, ani profi cestovatelé, neovládáme jazyky. Jsme jenom parta odolných chlápků, kteří se jednou ročně „urvou ze řetězu“, a nikdo nám naše zážitky, setkání, ale i problémy nemusí pořádat. Víťa Synek a spol. 

Být vlastencem (kromě oslav úspěchu našich hokejistů), mít rád naši krásnou zemi a chovat se k ní ohleduplně (spousta odpadků podél cest) se nenosí. Tuto cestu chci věnovat na počest lidem, kteří padli za náš národ (první sv. válka), a lidem, kteří si vážili jejich činů, měli národní hrdost a postavili na jejich památku pomníky lemující naši krajinu. Roman Duchoslav 

Protože jsme se přestěhovali do opraveného domku v malé osadě, která se jmenuje Hájek-Hajánky, napadlo mě podívat se, kolik takových osad tohoto jména v republice vlastně je. Je jich šest! Podle souřadnic jsem jednu po druhé lokalizoval a při pohledu na jejich rozložení po republice tu byl nápad jako dělaný pro realizaci mého snu a zcela v duchu vašeho zadání. Všechny Hájky objedu a udělám si takový malý privátní etapák, zkrátka Tour de Hájek. MUDr. Pícha Boris 

Trasa sleduje zajímavá místa spjatá se životem a legendami o Vladu III. Tepesovi, který byl předlohou pro Brama Stokera a jeho postavu knížete Draculy. Cílem je poznat jak unikátní historická místa, tak také malebnou rumunskou přírodu. Na naší trase se nachází množství zejména středověkých staveb (hradů, klášterů, opevnění etc.) a jiných kulturních a přírodních zajímavostí. To vše navíc dokresleno tajemnou atmosférou Transylvánie, upírskými legendami a místními zvyky. Mgr. Tibor A. Brečka 

Na nádražích jsou tabule s obrázky Švejka a citace z knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Byli jsme překvapení, jaký mají Poláci ke Švejkovi vztah. V Sanoku je dokonce bronzová socha „dobrého vojáka Švejka“, jak sedí na lavičce a čeká na nadporučíka Lukáše. To nás vedlo k tomu, abychom se na jeho cestu podívali trochu víc. Švejkovu jízdu vlakem přes Slovensko jsme také několikrát zkřížili na našich minulých výpravách. Na Slovensko se Švejk dostal z Maďarska. Tak nás napadlo pokračovat po jeho cestě Maďarskem. Vladimír Karlík, Zdeněk Mezírka, František Kovařík 

Jsme zvědavi, kolik věcí dnes u Baltu poznáme z doby asi tak před 35 lety, kdy jsme byli dětmi na základní škole. S nostalgií, ale nikoliv s přáním, aby se ta doba vrátila, vzpomínáme na grilované kuře za tři východní marky, na dvoudecová piva, která naši otcové konzumovali „ve velkém“. Nezapomenutelná je pro nás koupel v moři, které i v největším létě má vzácně víc než 16 °C. To tedy zřejmě zůstalo stejné, a to si také určitě při naší cyklocestě zopakujeme. Nataša a Tomáš Kuralovi 

Přidat komentář

Klikněte zde pro vložení komentáře

Menu