Podobně odvážná akce obvykle nemívá v závěru na Milán-San Remo šanci na úspěch, ale Cancellara jednak využil výhody, že těch atakujících jezdců se letos sešlo více (Rebellin, Gilbert, Bertolini, Ballan, Gasaparotto, Nocentini) a jednak se potkal se skvělou formou. Odmítal sice před startem roli favorita, nicméně přesně takový útok, jaý nakonec realizoval, se od dvojnásoobného mistra světa v časovce a úžasného tempaře se silou lokomotivy očekával. Takhle dokáže ostatním z již tak vysokého tempa odjet snad jen on. Vždyť chvíli před ním se o něco podobného pokoušel Španěl Landaluze (Euskaltel), ale sotva zrychlil natolik, aby se od vedoucí skupinky oddělil. Cancellara se otočil, aby zhodnotil situaci a ještě přidal na síle do pedálů. Rázem byl sám…
…ještě pár zákrut a pak už na něj čekalo sladké vítězství v cíli na Corso Cavalotti.
Paolo Bettini se letos zatím hledá, nicméně dal o sobě vědět na Cipresse (stoupání 27 km před cílem), kde vyprovokoval únik se Švédem Lovkvistem (na snímku druhý zleva, High Road, třetí na nedávném Tirreno-Adriatico), aby se k ním zájy připojili čelní protagonisté z etapových podniků posledního týdne, další Švéd Niklas Axelsson (první zleva, Serramenti PVC Diquigiovanni) a Davide Rebellin (na čele skupiny, Gerolsteiner), který byl v závěru velmi aktivní, ale žádnou výhodu na Cipresse ani v závěrečném stoupání na Poggio nezískal.
Aby závod dospěl do obvyklého hromadného spurtu, se naštěstí letos na startu italské klasiky sešlo příliš mnoho borců, kteří takové finále odmítli. Erik Zabel (Milram) přivedl za zadním kolem s kolegou Petacchim první skupinku sprinterů až na 17. místě. Peloton byl na tradiční poměry „Primavery“ nevídaně rotrhán do mnoha menších skupin. Jaký balzám oproti tak trochu nudě posledních let na Milán-San Remo!
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT