Pusťte dva závodníky na squashový kurt a chvíli je pozorujte. Zábava zaručena. Netrvá dlouho a z původně zamýšleného večerního pinkání si dvou kamarádů, se s rostoucí námahou vytrácejí prvotní legrácky. Tváře zvážní, údery získávají na razanci, pohyb po kurtu se zrychluje. Začínají si počítat skóre. A za chvíli se ti dva řežou hlava nehlava. Závodníci.
A nebo posaďte dva závodníky na motorky. Vůbec nezáleží na tom, že motorkám chybí do dospělé velikosti ještě několik čísel, a že supercrossovou arénu nahrazuje dráha, která by v trávě nebyla vidět, nebýt vytyčená rezavými kamny, židlí a polštářem. Průběh bude na vlas stejný. Chvíli budou jen tak vrkat plynem, aby se za chvíli div nepřerazili. Michal a mechanik Krab.
Cestou ještě odpovědět začínajícímu žurnalistovi na pár všetečných otázek a je tu čas na perlu podzimního společenského programu. Král cyklistiky. Snaha Českého svazu cyklistiky ocenit nejúspěšnější reprezentanty, se celá léta snaží vykročit z vlastního stínu. Neúspěšně, bohužel. Nedůstojná forma, zas a znova, sráží chvályhodnou myšlenku na kolena. Podstatným ale zůstává, že toto byl pro české bikery dosud vůbec nejúspěšnější rok, k čemuž Michal Prokop přispěl nejen svým bronzem z mistrovství světa.
(tz)
foto: Rob
Trnka
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT